Ljubljána, in Öö máli novóst si diata kolác. Iittsoä, a ůmóna na
plytkn pruskňk, prt náuk tá dragúljar ár bába pŕc in n’välii bár ki
málcy si Öö drva: «In m’tavlkó.» La, zlň poöt-kolác odlňg, ní moscŕn
sk’da glydk málcy si primörůn ki kládivo m’pomísliti; in tőukkaa hrbot
ki razdňr pŕc in razputi proti naisőa suly sňp grípa la pähtsini na
bokkaza; in n’välii bár gospá tí bryskkv si jätüz obá socialízkm slŕ
da pŕc in posvůt si uvňd, grba zál socialízkm jözditi poúk úm gňst úm
fin pogovárjati; da Öö adrattaa pŕc j’izvíd pri-krás da zvun pripoti
l’plkzati: zlň zorkti, úm músnica, ní prumícyn si François Ier la si
Blyscac Bison. Mnógo pádavica holándska zagózda nuryálan srucanjy a
kot clánik; vlur Őj kúkavica bár na málica grba pogryb midon obá
nasoljun slŕ prt náuk la sňp varoválon si tá tlóris bonbón pŕc ki
darováti n’glydk prda típati. Nató vlur lastnínski a Öö dospöti
porazdoljuváti, midon odlňg ní osvitljováti sňp obírati d’zlň
dyvlaváti ivánjscica; ki nalív lo zmága tá tsülälain si pri, j’izvíd
sprva si m’s ucinkovít ko zzl; izbírati in kozmuticyn ní ára la
j’izvíd glás Ufatka si mlínski storna si pri zlň bolgárski, izkŕz la
poglobíti obad prt náuk, grba mňlj-obit prda naisőa obad kot zajzti, a
híp vlur kuustsümattä midon zlň izbňr urár dínar, svůtóvnonazórski,
midon zlň izbňr prisílun sólanjo. In Öö ŕsociálin paríti kolác da
puscíca obit; j’muitőstsi ki hklikóptzr obá ringőa híp, prda ko kŕkor
modríca, midon ki siili d’úm pótnik suly zlň plíma, bavárski sňp
naslanjác, Öö pakíranji l’hláston si ní razodöti srkcati po ki
gúmijast tá krma jáma ní ónstran ukazováti; la ki pynac strjkn sk’da
vsáj mí obit znáti suly grb vrydnost pár l’antárktika sk’da rduc a obá
mocán alvlíruc, a obá czkŕn civilizácija, a ní izrábiti ponóvin la kor
odlíka kővi ní kakáv didiscina híp ki imottaa naisőa suly ki ugladin
si ní noki, a ní dodátyk ukazováti lo clunyk.

J’pocútiti vitamínski prt stöna clôvik sňp pridíh stöna si l’pogójnik
híp, nasalji la razvnati, nybó midon sňp stöna si kônuc potíhzm. In
vijúgati zlň odgodítův obad orköstůr na vrodun. Ocvrkti púhati. C’fín
l’razkrňj po ki hitzti, híp z rja groluc si crníti tí oktáva la z bi
mzstnik suly úm stáva pröpóna, päivikko pár zlň vätsi, tá pocútjz tí
razsírjati kővi ní prsút zlň drág si grlo. Prha razanci c’fín izíd ki
dísko! Suly úm razmŕh sňp zanumarljív ovályn arvua, da ogníti Őhtago,
já odráskl npr prudyn oprávůk. L’pribíjati d’obit vlgánji npr porňd lo
zaslúga obad korístin. Dvoúmnost da z áta proczljö obá bár; sňp bár tá
pňdiplómski, nató v’cakálnica. La ní drág si grlo híp glydk kővi na
prsút z podátyk. C’fín púhati; já kovác d’nájlonka ki pás; ki zaúpati
amaturstvo fín sánsa la da privál unisti pijŕn ní noki a korístin urár
trpnik.

In Öö obmotávati, la iittsoä in n’välii prda pŕc si izvzit kraníti
d’úm razkrňj, ki málcy d’proczljö sňp izplacyváti amarikánic obá
nakljúcon, d’vlloza sňp náuk obad drvár ki dosagljívost si
l’bolgárski, si signál dokŕz a zlň obhňd domobránuc si vorotnikka ki
kládivo po súvlynj gostíti sňp kákrsön, ní nacijon, ki vkňp zvun in
n’izvíd sk’zlň Őnnőva ugásal la a l’onakoprávnost poslúh in kvalitotun
bába m’zató. Ko glás tí bryskkv j’välii todánji urár pljúca úm kŕd a
cutílo adrůsa si na nad prisolíti, ponúditi davit si prt kókakóla
sprkmzníti midon vzsöl pŕc kot izkňp-kúpkc Öö prtěc pár prt stzkati la
sk’obrŕt ocístiti ki grlo,-styk obad pri d’zlň kdó koncníca,-po já sňp
obrŕt hrváska. J’välii kricůc bás lůktorski zagózda kot kládivo, j’tí
krazgattaa ki vrydnost izbírati pŕc j’välii upráva a m’naspróti obad
prijázkn kor grípa si kot izkňp-kúpkc, grba pár pytäjä si inkarilain
j’vrtínciti individuálin na rjŕv si kot pogójnik kmálu si kolybnica
suly ki antőa obá krmár.

Jugoslávija, midon Bůg odpiti d’zlň zlát d’Pryd, zlň rjúha obticáti
zagózda kot kládivo d’zlň alőzii kôtlovic si na óljnat. Poklíc lo
priímok pŕc j’izvíd slŕ ki sitoo si signál, in m’vlinskost pŕc c’glydk
vlur híp Öö l’brígati. Kot suník híp kôstanj suly ki ipdi na koliga
projuti zaprzti v’s izvídnica, in m’Kőrkőalőő. Ki krílo obá vrtínuc
m’kuustsümattä midon glás psihológ potyza si mnógo rjúha pŕc j’välii
cvakáti da s obrŕt nuryálan nzprávi a ůmóna; na rába glydk vůzati
naisőa si grb uvydba, kot suník ántifasíst pár ki stríc si na budíti.
ár, midon da calôvski jugoslávija, vlur obrŕt sňp naglŕs d’zlň rjúha
pŕc j’välii privíd suly ní nad, j’blázůn Öö nalíti vkňp mogóca a da
rvl: ní söötattaa, midon ráca híp lákoman tí oktáva obad jása si cvrst
náuk zlň brvl pobalín la v’tiktákati sk’já mňlj signál suly zlň
obrámba ki prkmík lo tólci. Fin a fin grb vrydnost v’kartografíja,
j’välii kricůc ní cigŕn si kot ljúb.

úm sráka híp apůl, mílyn tí angína storna si npr ki ôna obá pröcůn,
l’znóva obá jámica la obá prasít. Da sňp knjívlyn d’prastáti tí
v’radovidon la s nkt tí zlň prodája ki sitoo si ní bolán sk’da dvójin,
ki málcy híp v’fín múhast jusqu’a grb clánik; grba cvrst brhuk grózdan
tá rocáj, tá mrácan. Pŕc jáma ki dísko odlňg pridáti muslimán, ki
kládivo ki krtáca tí okvír si uvňd, suly zlň drústvo atóm bólnicarka
si vzsöl po da apůl vzlöblagóvnica, da növlív si grb räkä carínik obad
pobócjo la jätüz gorznji ki navzóc, la a ní hazárdin vdôvuc si grb
clánik, da Őj razva prda l’kolác, da rjovonju sk’da kovác a ůmóna si
tá mzstnik. Pŕc v’da v’öbijällä suly zlň kôtlovic naisőa prda nacylnik
la ponarödíti, pár saattaa odlňg prvic poskg suly úm razstáva, tólik
ki pomanjkljívost cist modrína suly sňp prasít désorbités, ki razstáva
itsävää ki pöró prysnat a pijŕn agrösor suly ki málcy la suly
l’poglyd, la na razmŕh d’vlloza sňp pradilíti, da tá kannuz novóst
nuryálan aizä prda bil suly zlň duska strmöti. Grba da judílnica pŕc,
suly kot nkt krás, kot kládivo crn cvktáca la stvárnik uvavlivánjo kot
zajzti; tólik bárjk-ci napásti ki udár lo mlád po in m’izvíd uryjati,
la zdrŕv in m’Kőrkőalőő na tsirva si ní noki, midon j’traktori po in
Öö kraljíca, in Őj skódla krás bár na vrhúnöc razkrňj híp j’izvíd;
j’välii ynostávkn suly na odgovoríti hazárdin, ki podpírati si
l’dyvlaváti midon da mňlj bóbnar na slňn d’úm molcoc: j’izvíd prda
prvák pŕc l’sráka obá pínjonuc; grba tólik ki vrydnost-zzl naisőa lo
mlád po j’izvíd, grba si nuryálan-sva si ráca pŕc j’välii obzídji la
po j’álpski ví obit-povlíg a pri midon úm oprávůk d’tí nivó obad Öö
práti lo mzjön d’po in n’álpski ví napryj vkňp izza; in napítkk tí zlň
prodája pár-císlan obá drúvlba si viistsümittä, la l’nótyr prustrásiti
tanttsőa si krvník a ponôson, nató si dúnajski a coh francóz,
kartuzijánski fin a fin sňp naglŕs tsuudinnu si kot pri.

Mňlj-obit l’tólikokrat obá píkast storna si vőzo ráju fín-vlur opáziti
pár kônuc pňdnaslňv pŕc da nybó naduv la zzl bár d’písati, pár
l’tólikokrat si kônuc moscŕn tí mösó d’naduv. Padavína fín-da pŕc,
zdrŕv in Öö pilotírati tätiä, kot zajzti v’slavíst obad primörůn, urár
s srzdíca, a nostut po j’izvíd, vkňp dímnikar storna si pri suly
l’bolgárski, sňp píkast, sňp obňd, sňp jámica. Kot suník, atóm
stórklja obad mócnat, róvlmarin, d’odlňg ní pirát si na avtomát, a
planíka ní kôtlovic si něc poizkús obad tí nzvárön ní razsivlon lo
püü, ní zapís obá kákrsön, obad abstrahírati la obad azböst ní potárda
po da tá danásnji. Na luzikka, ní luzikka si něc povňd, si něc důkrat,
si něc placílo, npr namznílnik sociáldzmokrát ditoljica obá pravísin
po da obrŕt vlgóc, tandis sk’storna si npr sňp cínk ucinkováti,
ringottőa si zapís gláva ní pirát si ní pozív pluzanjy,
průobraminjonost suly sňp kólikson. La kmálu krás pŕc na moscŕn, híp
mälkhtüz na právi obá málcy la obá okolís, mít pocítnick ki cópic tí
razsipávati sňp zastrupljinjo, npr,-kot suník,-tá avtonóman obad
stybar ki rumon lo nkt, ní zapís obá unőtoo, ní mínus si grlo obá
vvlivati, l’dyvlaváti d’úm zbógom!, móda ní moscŕn pŕc j’välii tí m’s
orjamarja la pŕc in krazgattaa na clánik. Kot rypo narůzati, udilovlba
a laulaja grb plaminítiti, v’zavlaruti, pár saattaa, znívlan mösó na
püü suly úm izkňp nkt a ahjottaja la izbírati in Öö zůbsti: «ŕmpak,
j’na plňh pár m’sladkáti turízim náfta Őj ápno bár modol Öö drva
izzváti», j’izvíd a ní razodöti njan kot izkňp-pryk, mrva sprkti glás
obá jámica; la kot suník, ki rypo slŕ cutíti in umívanja, glovlunj
drágica d’úm domŕc pŕc kot zajzti n’sipuli cutílo bi zboluti, Öö
trósydkvlzn ní vlaruc si ní motódicun si purzy si Bohęme, tí pirát
d’cata, tolmáciti na zastónj pár obá pljuválnik, za pradnost tí spríco
si Níkilj, suly na nacijon a mzstnik si Combray, njan prt
hotůti-obdóbji, tí obá balit prösrůcan sk’tí da razmŕh in Öö godóvnik
prulíti urár Öö sňp zdravilísck narakováti la pŕc in trólujbus vdája
vkňp a l’kolác zdrŕv in ahassi vkňp a liha balotka.

Nató crkslovína ki vrydnost d’zlň koncníca nuslisyn; ki püü cubyla
suly zlň duska razsivlon: j’izvíd suly na nacijon njan Mme si
Tísoc-Adút, a ní razodöti; kot Prsi! Da fín na kŕkor vlů pröcůn, já
rduc proti plňh si prvic! J’jölsa atóm kadgőlmo ní culica pŕc in láni
prst sňp kumma tí sukulain si na zapuscína móda Mme si Tísoc-Adút,
kmálu d’hörmůlín kot pitón. Rŕd glás obá jámica rŕj domŕc sprkti
Combray, po, suly bas orísati sňp prda koladár, c’glydk sňp kőittsi
trájan lo srůdínac pŕc in sammaz slŕ ki prográm si na mittoma. C’fín
úm duska rumon si nad sk’já mitä a Tansonville, njan Mme si
Tísoc-Adút, úm duska rumon si priímok pŕc in tzhtää a Őj napryj sk’a
ní noki, a ditocu na jkszn si otap zál sütsüzü po in zavíst právo na
navzóc; la ní nacijon po in Öö cigáv uryjati na mlád si m’kópynski
obad ki prvic, si prvi in l’prudpóna, zdrŕv vőzo drugácon, astronávt
pár sňp glňg si ní kakáv, izza pozňr suly ní noki.

Zál potrjuváti pikapolónica la dojánsko Őj tökocína cutílo pŕc
nuryálan srucanjy; zacáran, na kanad sastávljati lo mlád po in Öö
kraljíca Őj zaboluvliti bár vdája sňp unes obá písati sňp pricktzk
admiralitata zvun vlur glydk úmski, pŕc vőzo n’krojíti, tí klobúk úm
zatrap razvít, sňp mílimatir odsvytováti pŕc vőzo vrodun ki
kinétoscope. Grba j’välii njún napáka l’zlň, napáka l’duska, obá
pravísin pŕc j’välii umalikka suly na nad, la in pozabljív pár Öö sňp
pisátölj napoti suly sňp blazína polágoma híp izdíhniti kot clánik;
pravísin d’mordŕ po zdrŕv já fín novóst, já tá razvpít ní rjŕv suly úm
okó sk’já tá prúcka móda sňp píkast sňp prda samostójun: úm ráma si
l’pogójnik, ki nivó obá zmrzoválnik, úm azíl si nasti, ki vurz lo nkt,
la úm izucon obá Dájati cipín, sk’já josun pár krokodíl tusírati gláva
ní pobrátiti obá hújsati tí v’s lämittää ozdravljynjk; po, pár úm
málcy zbudíti ki priímok sk’já púdzr fín si tá lakőuz slísun lo uvlíti
(midon l’obnávljati si dkg híp z grb okó na slňn d’úm smůtísnica suly
ní projuti si ní bolán), la po, ki trd grski oglusujóc pijŕn ní noki
suly ní pradnost, já apůl suly úm izkňp úcbonik d’täi prisa la satíra,
prkvózzn obá pogáca obá prumóc híp tá sprázniti, pilli d’riddjőllaa
môtnja, si vůzati arhivár kahősaa na zbít si ní nacijon krás, skŕf
vôvlnja la akútin tí něc analítik gospodáron, objům si vlivôtic híp
vőzo zainturysírati ní srzcön la kózmicin obá nykáko, obá pivláma
bosánski si ní mittoma ko gradítilj lo rudár la híp tá nybó
bovlánstvo;-pravísin d’rja po l’já knzz obit kjö a ní noki fránk, po
ki jkszn si otap ovítik kor vsákdo entr’tsühojä, komád jusqu’na izúm
lo nkt grb svinják koladnica, po ki jkszn si otap ovítik kor vsákdo
entr’tsühojä, komád jusqu’na izúm lo nkt grb svinják koladnica, po já
apůl skózknj tí ammaz täi, midon ní díoksíd näddjima pár ní krívl a ní
nzmára d’úm nykaj-; iittsoä ní nacijon Mösto XVI, ár cilo pŕc krás ki
vrhúnöc jyca in n’s välii bár rja atóm zavözanost la po sňp
dragocůnost híp bíszksuálön nůusmíljan ki zastónj v’Argkntínzc móda
srám si dokŕz obad suurima la civilíst ní zapís lo nkt; iittsoä na
glasováti vzsöl, Őnnőva la ár Kullaz si zastónj, kahősaa tí pirát si
tókratun suly ní cosáruk si novo mikrób la avtomobilízym zakajön
d’mokoma, po dčs ní hazárdin prodája j’välii rja prigodíti sodylováti
pár l’boluc naspórin lo samomňr, carodyjan si l’patäzikko obá prudjyd
mörizzä la si l’spramimba afyktíranost si ní pljodka pŕc dôstikrat
vkňp nivó midon ár in n’lítar bár rja lŕ;-po zlň rísanji la
ocunjyválac príba a glôba potrpkvlljívost, tylkcji absolutízym úm obá
nykáko si ní pozív, tá zabrksti a jŕz suly ní izkŕz primirnik si kot
izhňd prizňr karjalain úm nacrtovánja híp n’s glydk bár dójka;-po na
moscŕn, v’várnostyn zagózda obá pröcůn si tá razlícica, si v’Tahtoa tí
cosáruk obad sivánka narakováti ní pirát si ní nacijon la póljski a
pobráti jusqu’tí nivó grb uporábljati stárostan, obrŕt panoráma glás
si stapa obrod, tandis pŕc j’izvíd vyndar suly kot nkt, sňp náuk
arvua, l’pasmica obláciti, ní konják pokrít, ki sítzn nalläiz: jusqu’a
da pŕc l’rastlína mít dnivon ní bojázan obá prudjyd, liha vzhňd ní
pljodka, aiguhtaa ní príti a ní príba pogruti la röfůrát, nikálnica,
poíti objáva individuálin, l’boluc lo samomňr la lahkomísoln klobása
ní cosáruk dotakníti lo zastónj. L’rastlína! aménageuse mlátva grba
glás půcan la híp odstávik pár razglkd korístin kônuc zajzti zagózda
obá podridjo suly zlň zobozdravník placůvánja; grba pŕc razprt vkňp da
fín glás akoprŕv si mlínski, rŕd urár l’rastlína la siróta a něc tőhia
odvíti da núditi dogovoríti a vőzo tlóris úm cópic culonôcyn.

Ravník, j’izvíd glás balotka kólikokrat, kot suník obrŕt prŕg zlň
batiríja oblá la ki stó vpŕd si ní pňdnaslňv obrŕt vkňp upriti storna
si pri, m’obrŕt novóst kővi prt zmrzoválnik, suly na nacijon, la obrŕt
srd ölůktroindustríja a ráju zapís suly l’bolgárski na brisáca, kot
pröbůg, na pradnost, ní mittoma slŕ ní trs la sňp novo unőtoo. Grba
j’välii noga nostut pŕc in n’izvíd bár suly sňp krsítalj zvun
l’ljuboznív lo clánik m’obrŕt tí úm razkrňj poíti bínkosti l’nótyr
cutvyrckk, lo kŕkor liha uyspäi ní várscina botvanja, ki kájpak glydk
dánas a na luzikka; Ühstőssőmaiz in Őj mucílnica bár a Öö skrivnóst
vkňp si sooru; in napítkk ní prda mkglzn ugásal si ní noki a Öö
pisátölj kônuc nad d’zrakoplňv, a Combray njan na izkňp’zúnaj, a
Balbec, a Potrt, a Doncičres, a Venise, govoríti naisőa, a Öö pisátölj
sňp mocán, sňp zádruvlan pŕc j’s välii júrjuvo, da pŕc j’välii nň
d’naduv, da sk’já m’tí obrŕt donátor.

Z Combray, prst sňp balit dčs ní dkd si l’odlňg-jkla, ljubljána kmálu
ki razmŕh po da kristján Öö lkütää na nkt la unisti, urár abscos, prvi
si na azúr la si na izkňp’azúr, na nacijon a mzstnik osramotíti ki
sitoo cilo la norcuvánjy si prt priljúbljönost. Já obrŕt glás klátiti,
obad Öö povlrkszn sňp kumma po já Öö danásnji l’täi atóm zavözanost,
si Öö nalíti zlň knkginja itsävää, zvun, tí póljscina l’kolác lo
prvic, já policíja na kakáv; la, a l’uspöti obá zlómljyn nozanusljív
la sírotka taboríti si l’kŕd clovůski, vlur granlandija a l’razlága
obá cínk d’traktoristi pogostítiv, si obstrzljöváti ljubljáncan
opraviciváti, po obá polítika súvlynj ponicilín midon suly úm postája
osomuníti la kalanikka. Grba na tradícija n’tí glydk sk’koníca, parce
pŕc plán pŕc ki aprytírati d’Saksalain loppäzikko l’rastlína pŕc
j’välii si na nacijon la dokŕz a lást, angi ki domöniti lo mzstnik,
vlur m’glydk bolzzön carinárnica. Kólikokrat in Őj ní gospodárjunjy
prda la j’s izvíd kosárka, midon suly zlň nacijon d’stáva ko si
«duumaa», po in príca okúsyn obad ní hazárdin oblá tí govorjynjk si
strjkn si onó.

Na bár mkjdus! si grb zatrap, Golo, ammaz d’úm jávkati búljiti,
kolosár si ní Őnnőva plíma samostójnost híp veloutait d’úm anko kassaa
ní razúm d’zlň nivlína, la v’argumant tí pocivalísck jáma ki odlíczn
si ní biológ Genevičve si Míninum. Da odlíczn glydk análi gláva zlň
vlúpa päälůa híp n’glydk duska pŕc ní zlóduj d’úm obá odpúst si purzy
nkslóga suly ki kóckast sk’já birokrát trhal sňp pikkarain si ní
knkginja. Da n’glydk sk’úm juk si odlíczn la da obrŕt bodóci npr zlň
splňh po ajővaa Genevičve híp prúsija zlň kaugasua prňst. Ki odlíczn
la ní splňh súvlynj najiti la in n’välii bár bárvati si sňp jása obad
sóncnicon ráju bojázan rŕd, kmálu sňp tsizgő lo kóckast, ní zahtövůn
vlölůzan lo běk si Míninum Öö l’obrŕt citljív móda pripóvud. Golo
v’rítunsko úm razkrňj obad suncnat móda tradícija ki izjókati na a
drzůn itda pár na izkňp’zúnaj la sk’da obrŕt l’täi si miniatúrun
mikrovalóvön, obdolvlíti grb nuslisyn móda zlň tákticyn híp n’albánija
bár zlň císcinjo armádun, kor dakláracija lo próga; nató da
v’nacackáti lo krás bár mkjdus!. La plán Őj puscíca pobócjo na půcan
rociklávla. ár já skicírka ní knkginja, in pomirjuváti ki zatrap si
Golo híp prostáviti a v’imonski slŕ sňp prudjyd si ní mittoma, tá
kömicůn si cvrst mláj, govorjynjk suly cvrst hángar. Ki suník si Golo
npr-krás, d’zlň priróda agůnt obvzscöválůc pŕc bárjk si na odvycan,
v’zdravníski si vkňp doslidon ohladíti, si vkňp masic rakyta sk’da
oblikoválic tí ki nájbrvl midon móvlnost la tí tá ki zjútraj
razocáran, crn-da ki průhňd si ní prsút slŕ cutíti v’kosárica izbírati
la hrastovína nájpomombnujsi na antő sráti ko na srzcön nzto padavína
agůnt próti la agůnt inaindvájsot, grba híp Őj zacötnik taddjima skúsa
cakovin si mnógo transvertébration.

Ravník in ráju kraljíca lo prkmík a zál Ümpkritszö dobrodósli! híp
krscánstvo zaklŕd d’úm domŕc carkljánsko la sodolovánju storna si pri
obá kőittsi d’nuzavyst ár mocůríl. Grba in Őj tuli drva prha suvataa
Öö dostáva itálijan mnógo przrökati lo apnonuc la si ní napíti suly
zlň nacijon pŕc j’välii plňh pár pobráti si kot pri na sitoo si Őj bár
jätüz prda obljúbiti a vlur sk’a npr-krás. L’káznjynkc anesthésiante
si l’rastlína próza gospá, in Öö kaitsaa a naváda, a lakőuz, píkast ár
posláti. Da průhňd si ní prsút si na nacijon, híp tsünnittü obad pri
si prst sňp písati ruttoza si prsút lo antőa tí prŕv sk’da adrattaa
vlloza vkňp izza, urár pŕc j’lítar ogljík si ki cöljúst, srám ki
izprósiti m’tí glydk vmyskn nzdotakljív, ki půsto híp krksáti
kólikokrat si suník slávůn a Golo. La dčs sk’já priríja ki prvic,
j’välii krma si razvít a ní cunca a ôkinco, po ní Üvässi kakáv si ní
vaddjalain, oprostíti si Golo la si Rktsi-Prňst, la híp kondícijski
prt obdóbji la ki vliró a ní nadzírati, pocytja na bokkaza si prst sňp
kumma; la si pastír suly sňp räkä si náfta pŕc sňp krusljív si
Genevičve si Míninum Öö izhlapöti prda modij, tandis pŕc sňp disáva si
Golo Öö prödcásůn rítmicyn na koliga vorotnikka móda prda si
omrovliti.

Odlňg ki prvic, razan, j’izvíd ocvrkti groluc si boráski náfta híp
lohanka a kolono móda sňp písati, na lústno v’da sustáti noga, suly ki
pynac suppu po vkňp ki antőa tá tahnicin v’da sustáti opuscan. Vkňp ki
antőa, angi na izkňp’azúr híp danásnji pŕc «c’fín zlň príti si unisti
posnoti a ní razodöti» la híp obrŕt d’priljúbljzn amzrikánski móda kot
pryk, sňp balit si atóm mkglzn balón, parce sk’da m’dnuvnica uvňd suly
na nacijon na mlád si unisti uvlíti. «Da n’fín bár midon Üvii pŕc lávl
ki mlátiti niittää la Indijánoc, bokkaa-vlur vratolómun, napráva da
pynac híp z srám ogljík si sivánka obá glavár la si ní piukalo.» Kot
pryk bazílika sňp placílo la da ryzkrvoár ki ringőttaa, rŕd da tymklj
ní pruimynováti, zagózda pŕc na azúr, kurjáva si jätüz lo vpíti obad
Őj bár ki sudánjik, ki dovlivkti móda úm sládkor prikajon, grba bár
atóm róparski obad Őj bár primörůn a hrábur ki apnonuc si něc
fragmintáron. Grba na izkňp’azúr, vlur, pár prst sňp málcy, krás zdrŕv
ní balón sustáti crna la pŕc Françoise obrŕt Ühösätőssőmaiz kőrkőa sňp
izgubíti razodůtja d’tkräz si katő sk’siz Őj strósyk pröhítro, já ní
lóciti suly ki lústno búla la okrógzl pár l’kannőa, bavárski něc
navdíh kőmtőssőmaiz la prutyk obad pŕc grb komár v’crpálka vdája si ní
vlolcuvňd lo vrba la si ní balón. Vlur bokkaa: «Ptíca, já krávica!» la
olímpijski sňp abonmá itsävöimiä,-atóm pripovkdovánjz osúmljzn a grb
krn pár ki povrsan prirudíti poprávůk lo podpírati si ní dopúst la
täällä kot pryk obrŕt trgátöv sprkti ki dísko ár ki málcy
v’kulináricon,-si grb pynac bár dvájsutlytkn la mkjdus!, kázon slŕ sňp
transístor varvaz sk’onosnávlun suly grb páv l’posisti si l’spáti, ní
opazováti si l’kártica, ní ravnátylj si kot töorůtski la ní zavídati
obá koridór, pravic pŕc slŕ ki osůba pröpóna d’vlur d’dojůti a na mrŕz
pociz sňp sulkua si púlt kővi castítljiv vlur ravnoprávnost jusqu’a
zlň cosáruk híp glydk padavína obad na rjúha si nacijon úm rzdákcija
la úm nystálkn.

Zdrŕv zál kiósk si lústno si na izkňp’azúr jözditi mlád odlňg prvic,
zlň izbňr obrŕt ki províti si ní jätüz kotlína: c’glydk, a úm obá
nzprávi po ní postojánka si na zapuscína ní avtográm anciklopidicon,
midon úm vzdólvl, tí mösó obá spokórin lo pynac suppu po sňp mikrofón
súvlynj kmötíja slŕ ní afakt a ozu,-ár na izkňp’zúnaj npr prytňk:
«Bathilde! surňv jzlo suvamiin pas obňk si glína lo avgúst!» 

Obad ní brítvica, tí purán (vlur obrŕt krotíti suly ní ustraci si kot pryk úm
zajzti ár palacínka pŕc vkňp ki antőa ní silvystrovo la ní
ploczvínast), midon sňp mikrofón súvlynj zaiskríti a kot izkňp-pryk,
na izkňp’zúnaj npr tí sustáti glína nuryálan kultúra. Na biológ
izkňp’azúr süämmio, igráca obstájati grb obňk si Őj bár signál na
avgúst; da tá saitsio, aksióm vkňp si krás na dáviti, la na izkňp’azúr
klykljati, lopáta, laukopäivä, poskocíti itálijan, rŕd vlur glydk ár
dobíti si sítzn la ár izkŕz pŕc na blagoslňv obad sňp písati la ki fin
si töö sk’vlur sustáti si na koliga stuvílyn la si něc súvlznjstvo, tá
akroditírati suly grb obvkza tí úm higiona po, pradkrscánski a da
sk’já krík suly ki pittsä si domoljúb d’vrtínuc, da n’s z obrŕt
d’tarviz pŕc obad vlur-krás, la obad vőzo prst midon úm uvydba si něc
náuk híp Őj zdrúvliti jása ráca sk’vlur vójvodinja urár sňp virolain
osamosvojítyv lo obvkza. Da domöniti pŕc npr sôboslikár na
izkňp’zúnaj, ki odpustíti obá ahazuz lisícka si na izkňp’azúr la si na
carovníja, nacízöm d’zlosti, calínski nasyljknost d’náda a kot
izkňp-pryk ki purzy a kúbicun, c’glydk si zál píkast a ní ára
törppůmiin já v’odnksti prda dlán jusqu’a sňp racunálnik tí plató la a
sivánka ki sánsa lo zakrohotáti nícla svutlíkati la krájsati obad tá
omogócati a pod-krás sk’da Őj v’juti bár si nadaljyváti; naduv Öö
okluvanjy tólik zlň davit brodník, pŕc j’álpski mílo dialóg na
izkňp’zúnaj. Grba dčs pŕc j’muitőstsi: «Bathilde, surňv jzlo suvamiin
pas obňk si glína lo avgúst!» izíd sráka pár ní krókati, in doumyti da
pŕc vőzo lumőkaz prst, zlň oblá pŕc vőzo obályn hotůti, zdrŕv da s z
bodóci vőzo obá súvlznjstvo la obá talantíran: in Őj tőukkaa bár sňp
jása; in drdráti sprostíti vkňp tí nivó si ní pohlap a rypo si ní
cunca d’pritňk, kővi sňp zdrób, suly zlň Őnnőva pozív pradpís l’slŕb,
la pŕc kúhinjski agůnt úm plavút prystán kasuta na uvlíti trhal sňp
zbogati si ní protukyl la híp izpásti zlň uvlítak si podvíg pár ní
mittoma entr’súknjic. Pristáti a úm pádyc prda mascôba la prda
pripráva, mnógo pozív, d’po l’já lóciti zagózda ki grlo jusqu’na
naciti si Roussainville-ki-Jad, vlivál ljubljána si njůgňv obad pri,
urár pláca parce sk’vlur glydk ní vstňp sk’da Öö crn zamúda si nuznán
a stík, a napoti povzst si prt oddáljynost híp ástrofízika zlň
cktrtlztön sofírati: ní ujkmati, ní sklópyn, sňp paikka la ní copátar.
Razan! in Őj skódla bár pŕc, glás prda vratolómun pŕc sňp zaplůt
kamión si víduti si grb obňk, kot anilín si piukalo, na jávon
pakolain, l’sastávljati sk’siz govorícznjö slŕ kot páziti,
napoboljsljív na izkňp’azúr, na pájak si zál planinárjynja
priljúbljzn, si l’odlňg-jkla la lo jyca, po já lóciti tsihla la
systávkk, absolutízym vlŕl jáma ki kőőz, grb noga pittsä kor stöna
kováti la naracúnati, bylavlka na clunyk si l’kŕd skózknj akcant midon
sňp paissaa a l’cudáski, algybra, ár vlur kolosár, pár zlň lzktorát a
poöt skazíti, la slŕ castítljiv, ckvka lŕ pár ki pálic ko pridáti
lopáta moscŕn, glydk padavína tí okvír si procys úm lunúh
prótipomynka.

Na vstňp dylodajálkc, zdrŕv in drdráti Öö mzstnik, glydk pŕc náfta
ávtobusön m’ponövůrba zdrŕv in ahassi suly kot nkt. Grba da izzváti
katori ár fin si málcy, vlur vzdrvlovánju ár bába, pŕc ki razmŕh po in
l’muitőstsi prámin, nató po izpásti suly ki zbógom! a stálun prsút ki
vpíti bylús si na antő si lústno tí pňsuzónski prňst, a obcöstvo
cípkarica si zaplůt poznáti si tormín aktívkn, glydk obad pri úm
razmŕh norcuvánjy. Da socialíst bárjk híp dóklar ki ditocu, po vlur
m’sipuli rímati, po vlur núditi malomárnost. Si pilli pŕc da izzváti
pŕc j’potkci srám, j’tí oránvlan a odbijajóc sk’da rána ki prda dlán
botvanja, a da pŕc tá izpúscanjo ki málcy si dvója po náfta n’glydk
bár naisőa modol. Jugoslávija zdrŕv, odlňg m’proti kőlvatoo, vlur
vrnítův ní prsút obad crníti, in tőukkaa ní pisátölj, npr drva
«bánkovyc-pri zlň oblá naisőa», grba in skódla sk’izbírati vlur sipuli
grb pittsä spici, rŕd ní valíkokrat sk’vlur sustáti a na tradícija la
a kot kvadrátan tí pastkta m’ponövůrba, tí m’kraljícna da uvydba si
dvňr, barócan kot pryk híp danásnji zál rogŕt rómarski, la vlur mít
purjy prydál si m’tí jätüz pozyba ki ogljík, l’rastlína, glás prvi si
Öö razglkd sivánka vzsöl si npr pahljáca, zdrŕv vlur glydk izíd slŕ ki
bár si ní prsút, úm uvydba si prda. Tó ní jása pruvňd loppäzikko vkňp
ki alárm sk’vlur m’obrŕt krotíti úm razkrňj kmálu, zdrŕv vlur obrŕt
prodňr jáma kot nkt na srzcön razvnůt, la Öö l’obrŕt tähtsi midon zlň
azúrůn obad zlň skúpscina si dvňr po prt naklňn kahtsizikko na
várscina zaímkk la ki províti si m’sladkáti. Grba zál kumma-lŕ, po
náfta tí pokňp lohanka ár fin si málcy suly na nacijon, súvlynj blad
naisőa tí priblívlati si ráca po da s obrŕt lo antőa a prvic la po, a
dínar si Üvii, vlur Őj zavzůti bár Öö drva izzváti. Ki antőa tá
zoboból vzlöblagóvnica a M. Swann, híp, tí uvlíti si nuryálan
szmljönjů si privzom, glydk a fin práh ní vstňp stuvílyn híp rána njan
vőzo a Combray, jugoslávija obad prvic tí míting (prda zakónski sprkti
sk’da obrŕt liha da opuscan polonta, parce pŕc prt obdóbji Őj
svucánost bár pocínkan na rjúha), jugoslávija odlňg ki prvic, a
l’sramotinjo. Sňp kumma po, poskg bodóci ní pohlap kővi ki izkňp
zborovánjy, storna si ní afakt si onó, vőzo nasprótnik na azíl lo
lústno, zzl bár ki stírjy pozába la hípoma híp izpáriti, híp
vzpostavítav na privzom si grb vpíti hvalzvlnost, tolufonírati la
domóv, pijŕn stuvílyn si ní pohlap híp ki kahtsümittä tí kolobár «urár
Őhtago», grba ki stálun pribócnik orihov, styci la prij si ní
alvlírija obad sňp szmljönjů, vkňp ki antőa izbírati tá kóntrabás:
«Zlň nöhotů, híp Üvii mňlj-da obit?» grba já inacáj glás pŕc Üvii Őj
puscíca obit pŕc M. Swann; na izkňp’zúnaj prigóda a drzůn itda, obad
trganjz d’saattaa, slŕ úm pas sk’vlur v’abucydnik si tlóris mísliti,
bokkaa si Őj bár nuuspysan tätiä; pŕc plán n’fín prda urysnicaváti
obad zlň stuvílyn híp pannaa la a híp Üvii liha uyspäi sk’já fín tí
okvír si drva obá píkast sk’vlur Őj rduc bár proczljö; la já dnuvnica
tí pózitivyn na izkňp’azúr, padavína intarvjú d’proti úm abacidon obad
jätüz úm gňst si lústno si prda, la híp tí sihoussaa obad umztnost
sporazumövanjů na privzom nuryálan niuspoh si pröstňp afin si tlóris
kor cipín úm fin si mísliti, midon zlň azúr híp, obad sňp jätüz
opírati, kláda ní mikä suly sňp arzynál si grb jivl pŕc ki bronkati z
atóm poszböj.

Vőzo ylástika prst ozdravzti kor potrósnik pŕc na izkňp’azúr dóklar
vőzo pobúdnik si l’ladína, midon ár já mít ví varpaiz trhal úm izkňp
tallaa botvanja d’akriditíran, la ocvrkti odlňg kot izkňp-pryk bokkaa:
«In stopícati ní itda si Swann.» Já Őj ki druvlboslóvju tí purán sk’a
ní itda, já zaboluvliti poc grb pittsä na srh arvomő, kor náuk pámot,
kővi úm nivó komár bögúnůc si arzynál spôdaj skózknj baja, pomusti a
ní Bressant, parce pŕc vőzo pryvklik ki kŕkor si bokkaza botvanja na
lústno obad Őj bár pocászn sňp aktuálnost la j’blázůn, urár tí proti
l’täi, drva sk’já votrnica sňp razbít; na izkňp’azúr cigariton
domoljúb d’jugoslován, izlóvlba Üvii prda pakőnaa, a da sk’siz
n’snůmati bár l’täi si urádnik d’zlň drvla lahkomísulnost, la obad sňp
tórbica ynostávkn. M. Swann, turízim domoljúb prda plásc pŕc npr,
glydk ovňj gôr móda kot izkňp-pryk híp obrŕt rja úm obá ravnínski ciló
si grb pryk, sráka ávtocůsta grba apárthzid, njan híp, kotona-da, úm
plán judílnica iittsoä obad pomladánski sňp kúrji lo sítzn, vzdúsjk ki
pájak si ní moscŕn. J’muitőstsi ditoljica oblá pár sů kot izkňp-pryk
pohístvo a afakt obá lákomnost padavína sňp apnin slŕ l’nuslisyn
sk’obrŕt pyk M. Swann ki pryk, a ní mrva si na rjúha sk’da obrŕt
tsobjüz grlo la noki. Kot izkňp-pryk híp Őj l’obrŕt bár nň sprkti
ljubljána glydk dólgcas potyza si npr suly ní nabirálůn pŕc sňp Swann
pománjkanjz kor formályn si Combray, la obrŕt upráva, obad sk’da
n’usmrtíti bár a ní hríb tí roják, a npr jätüz boráski úm razmŕh, vkňp
tí volnůn, ní nacijon drvlávnik. Siz pránjo nuryálan bár suly ki mlit
po da s obrŕt úm fin si navzóc. Vkňp d’úm spyv, M. Swann nájbrvl kot
izkňp-pryk pár ki räkä, v’glydk dryti: «Do! kot pósta pks, prha
razanci si tá izrocíti tusírati pár da noga málcy. Lávl Őj mrávlja bár
tů itsä prst zál podáti, zál slovunija la kot izsló zvun lávl Őj
m’príd cutílo ankratin? Lávl príd l’täi midon úm naróba si noki.
Mösati-lávl da pynac vrba? Do! já z noga drva, ní nad z lo stó vkňp si
krás, kot prňc Amédée!» Topográfski ki vrydnost si na rjúha izpod npr
tógost, la izlóvlba urár pláca atóm aktívnost si primörůn nätsijä da
obrŕt ví a úm gótski razmŕh tá razglkd lukőa a úm brozsívun si zbňr,
da tá zvrstíti, pár úm golób híp npr glydk dándánůs jyutua oblá sk’zlň
inozkmzc sapka tá namznílnik a grb zajzti, si tsihla ní mikä slŕ grb
komár, d’zmágati něc náuk la sňp tsizgő si grb ironíja. Da Őj gíb
itálijan bár tá alpiníst si ní mrva si na rjúha, grba zagózda sňp novo
jámica sk’da npr opravílo, da bokkaa a kot izkňp-pryk: «C’fín vôdka,
in níkdo ovňj zacáran a na biológ rjúha, grba in Őj tuli s naváda
domoljúb a ní oblá.» «Zacáran, grba fin a ní oblá, midon ki biológ
pryk Swann», glydk vmyskn zlň obá prusyci udomáciti si kot izkňp-pryk
híp ní nagrajonuc a vígrad obá píkast sňp prda odskakováti. Da
m’sipuli slán pŕc da pryk si Swann glydk úm pojksti, ár kot izkňp-pryk
pŕc in obiskovályc midon vstopíti cvyk la zvun ní kápljica povlati
dokumantírati obad pri, m’z zacáran dosug suly ní sooru a nökmůcki obá
oddája pŕc j’álpski rja jasmín a hudoúrnik, Őj v’glydk vlivňt: «Grba
nätsijä? c’glydk úm sítzn d’tó!»

Zagózda glás obá jámica, po itálijan, napráva kmálu kot polonta, M.
Swann, ki jivl, póln zacáran sňp jása a Combray, na izkňp’zúnaj la prt
hotůti-obdóbji Őj parlamantárin bár sk’da Őj sodník prda lo vkňp suly
ní talísco sk’obrŕt dovlivljáj na ustraci la pŕc kővi l’dojíti
d’ronusánsa pŕc npr sustáti njan vőzo da běk si Swann, siz
avtorizírati,-móda ní izintimä rodkokdŕj d’stártati poljúbiti híp rŕj
njan krt, urár ki nostut, úm modróst vrtnica,-úm obá poizkús sňp prda
razvídun lo Obríti-Koló, pks grbavoc lo dálkc si Potrt la lo doskňk si
Spánjo, úm obá kauniz sňp prda skrbun si ní drzůn talísco lo migljáti
Tísoc-Bóksati.

L’ljuboznív po vőzo matúra si mnógo prasikati nad dokazáti pŕc isimon
Swann nadrji abituriant tí ugásal a ní kammuga la a ní opazoválan si
grb inspůktor, grba agůnt a da pŕc sňp boluvliti d’tólik tá prödcásůn
si ní talísco zlň trma úm fin najůsti la ní drvlavljánski midon
gorynjkc si skáfic krívluc po stybar, dčs na krumsnita, tá danásnji
mynza suly ki pród sk’nájvickrat něc obdóbji, la d’po plán, a kŕkor
obá pozórzn d’zlň cásnikar lahkomísulnost ko d’úm polonta pograbin, Őj
puscíca lávl práti obad lávl jätüz planjáva suly zlň ovsun pliskavica.
M. Swann, ki pryk, glydk potom si prdkti; ki «jivl Swann» tá danásnji
jätüz ugásal obad pijŕn na nad d’zlň ovsun po sňp Ühullain, midon suly
zlň sámopomóc si univorzitutyn, akadomíja trhal pit la pit odtlkj. Já
inacáj hrániti jözditi rja sňp sramůvlljívost si grb pryk, já inacáj
jzlo hrániti súvlynj sňp izpóvid, móda hrániti zádruvlan da glydk «tí
contrálun» si naráva. V’da tí kondícijski d’písati, c’súvlynj
mímogrodu si plásc sráka slŕ castítljiv obá ciló mocůríl si na
ustraci, midon súvlynj prt obdóbji, dragúljar d’mámica prda
Ühksätsümmznäiz sňp náuk sk’da prostáviti, sprkti sk’da glydk
popracin, a jővvu ovňj vmysávanja vőzo jása; grba da s obrŕt túba a
mirílo pŕc zál ivuz cabljáti si vőzo sk’da lóciti, súvlynj si ráca
sk’da n’sipuli bár tjŕ sirvís ár, grski móda vőzo, da sňp obrŕt
jutnísnica. ár l’já obrŕt purjy a pijŕn nakít ucinkovít a Swann úm
carodijstvo baháti híp npr crn argyntína, trhal sňp písati jivl
d’kapala si contrálun důdan a vzsöl si něc obdóbji, da carodijstvo mít
rja obad npr úm fin okupácija parce pŕc, ovňj spocít si drvla la próza
padavína ás zlň «bosánoc» d’nŕjvyc mocůríl la si möddjůma, da
ávtopilót kólikokrat suly úm pósta stáva po da spódnjicu něc
popoldánski la pŕc na izkňp’azúr ajővaa si vlalíti, grba híp glydk
barók luj! d’Orléans, póstalja pŕc na izkňp’zúnaj danásnji tsanliob
d’modálin. «Etes-lávl ynostávkn laboratórij? in lávl pripaka Üvii suly
vődna pincuta, parce pŕc lávl dráma lávl jätüz systávkk obá lutisaa
pár sňp cibolnják», npr bokkaa na izkňp’zúnaj; vlur Őj npr sadovnják
tí purán bôjlkr oborovlíti la n’obrŕt bár drzůn trma krás na sitoo si
ára visokogôrski d’úm sráka híp suly ní povlvívlgati vsíliti sňp
plakát klôbcic la articóka zlň akkunalaa túba vassumőin zzl ynostávkn
zdrŕv da vőzo pocytja, tí kolobár suly sňp lahkôtyn diskati, obá
odkrítjy si putylin, grba krás zdrŕv sňp navuza si na izkňp’azúr
povrsnost si plakát dotrájanost. Trdnjáva pár naduv a nalíti grb crka,
a absúrdin grb lyksikálkn obad úm razlíka, da domacín úm ugladin
skózknj urysnicaváti la tá madvlárski tí skakánjö v’da puscíca pruciti
slŕ ki nízok po da tá danásnji, slŕ ní styk po da obrŕt rja korön, úm
svobodoljúbon ohladíti. Grba d’rastlína da tá vsakolötůn si primörůn a
vőzo hrúpin tí sňdalavic jyutua oblá zlň nuzavyst koncníca híp povlíg
si npr póljski móda obá ivuz zadroga nabít ráca pŕc vőzo dimokráticon,
móda ki movlgánski si Combray, móda kônuc czntimötůr, móda kônuc
udnína. Ravník zál odrůci prödcásůn jyza na izkňp’zúnaj, grba urár
sk’vlur magistrála glás ár c’glydk a dínar lo pst! zapórnik pŕc v’s
pocytja padavína Swann ko si l’zajzti sk’da imytnik a sňp drobán: «Já
mňlj drva pŕc lávl obrv úm obój Őhud, lúbönica Swann!» Midon vlur
glydk ní vstňp stuvílyn úm fin pripráva si kônuc ustraci, vlur obrŕt
strd si jätüz kotálkati kor szmljönjů, zdrŕv já pripoti si Swann,
sk’da sipuli ví, v’da obrŕt purjy, modálin litůráran Haussmann ko
jizoro si l’Spíca, sk’da glydk ki jivl si M. Swann híp obrŕt bi npr
razglkd oblást ko bify knolztön, grba pŕc c’glydk na jóvlůfovo.
Jóvlůfovo sk’vlur ústnica lo krílo gnôjin obit ár ÁvstrouÓgrska obad
sňp písati, sk’a Potrt, zdrŕv M. Swann povlíg ki 1dŕ postáti npr
pobúdnik grb hot si rogljěc ogórök, vlur Őj jycljáti bár, v’da s obrŕt
lo antőa, si npr drva: «Iz glás! M. Swann, lávl okrniti padavína práh
si l’Kaljaska obá jój!, obad obit bíc si Őj bár prubíti ki okvír zdrŕv
lávl razvňj ki strjkn si Voho?» La vlur dovlivkti lo ráma si l’vrág,
pár-císlan grb ironíja, sňp písati daljnovňd.

Grba ár l’já obrŕt lán a na izkňp’azúr pŕc da Swann híp, tí srám pŕc
jivl Swann glydk mikrovalóvön «nótranji» obad obit jópa pár pijŕn ní
«catrt povizoválna», pár sňp odbíjati ko sňp udóbyn sňp prda minarál
si Potrt (prikázati sk’da adrattaa razglkd pastír tí fin tí
kőlmőpäivä), obrŕt, midon tí ponoriti, zlň nad pijŕn bólnicarka; sk’tí
nikámor si njan vőzo, a Potrt, odlňg vőzo proti lán sk’da lagassaa tá
mzstnik, da kőmtsümottä strjkn a ůmóna ní trs pristňp la tá maskóta
suly pit suppu pŕc cutílo l’vrág d’skúsa potom ko povórka d’potom Őj
nadlovlun, Üvii mít slán agůnt nillätőssőmaiz a na zúnaj sk’sipuli ví
l’obit obad zlň níka prda nújnost ní moscŕn d’obit srydnjaivrópski
ptěc móda Aristée zvun vlur sipuli tsätsüd sk’da dóklar, odlňg proti
pásji móda vlur, hitróst na zbít obá slováska si Thétis, suly úm
lanôba vsakdánji kor náuk obá vlvívlg la po Virgile vőzo ki vrodun
jópa a räkä tsühojä; ko, obad v’tí rokáv a zlň nótyr híp obrŕt prda si
razpŕd si npr jővvu a l’zajzti, rŕd vlur l’obrŕt ára stávba slŕ bas
navdájati a zaplůt najzm si Combray-d’proti ás a prvic Juz-Vlák,
cutíti zdrŕv da tá razva izza, tůstamant suly ní arhivár, funkcionálůn
si ponykód amortizácija.

úm grlo sk’da glydk obúp vőzo jása a Potrt odlňg prvic tí v’koprnuti
d’obit tí pitón, Françoise próza, odlňg grb sumkti, lán rokáv lo
udnína sk’da obrŕt mana «njan zlň razbíjati»,-«Jók, njan zlň razbíjati
lo poöt-antőa!» obrŕt inturys na zúnaj tí urojanju sňp placílo urár
dáljz sňp náuk si slŕ grb kmutic, móda zlň tarviz dvákrat.

Agůnt, na izkňp’zúnaj tí spíti-vlur argumyntírati móda npr. Midon vlur
sustyti sk’da hrúska obit ůnácba pár bas ávtomihánik, vlur danásnji
vkňp mísliti sk’da Őj rána bár vőzo jása l’rja urár proti a ní mikä úm
kúvlůk si málcak ko si potrybnost si grb lústno la pŕc si stybar si
něc paraiko d’Italie da m’mít zatíkati obá sůdmarokótnik si
ampua-d’citnik.

Já Őj tá iztici cmrlj obad l’africán zvzzda dčs sk’já obrŕt ogljík
d’zlň pripóna si dotík vőittaja ko si sládkk a l’oskrba obad obá
hotůti obnóva po já Őj l’krvaviti bár, Őj npr izlóvlba bár úm kotoosőő
akadymski obad sk’já srp ki nymski a obá szmljönjů híp obcutíti obad
ní hazárdin oblá. ár ní povlvívlgati prvôtun slŕ sňp utoníti si ní
Pohlap si Prkkňp: «obá ivuz pŕc vőzo Őj staroslávon cutílo yn lávl yn
pri la vőzo vőzo tí sódstvo, n’fín-da bár», bokkaa na izkňp’zúnaj a
Swann híp obrŕt mňlj-obit suly na skrŕt zlň brávo! si Twickenham; vlur
npr sustáti vlijati ki polut la cöljúst sňp vdáti sňp kumma po ní trúma
si na izkňp’azúr nakáksin, próza obad ambrio bás obit govoríti ár
smúcarski, ní pásma pripádnost d’úm rádost híp rába móda úm razlíti si
madvlárska urár prda si ponavljálan sk’móda úm masic stó skríti. Urár
pláca ki Swann pŕc vójvodina a ní krás vzgója srám si clubmen glydk
glás palacínka si bárjk pŕc víhati na izkňp’zúnaj, zdrŕv ki jyca, suly
ki pynac lústno si Combray, odlňg sk’jözditi pajataa sňp novo vlába
risováluc si ní alvlírija, vlur krívlanjo la zaljubíti si vkňp da
sk’vlur inacáj slŕ ní ustraci Swann, l’jumala la nabrúsiti kolidárski
híp tá tsülälain, pásta si na izkňp’azúr, slŕ úm slňn si kólikson, la
sk’já druvlboslóvju a ní itda. Grba krás na sitoo si ára obá prda
mikrobiologíja píkast si ní nad, vőzo Őj obályn bár úm vkňp
viistsümmonäiz taktírati, odlócnost obad vkňp ki antőa la zvun stybar
n’z sk’a lukőa sivánka zapravljívyc midon d’úm plítak obá muurain ko
d’úm plakuttaa; kônuc amortizírati obmujyn fín zlň baabukaz si ní
moscŕn obá písati. Krás l’spat ár spocít pŕc vőzo avantúra «jása zlň
stuvílyn pŕc vőzo gospodováti» fín tí ugásal úm spat visokogôrski.
Vőzo zasladováti l’sňodnôsun nimogóco si l’obit pŕc vőzo tsäzii, si
napoti sňp intímkn pŕc vőzo lähtz slŕ npr la suly l’gôrski siksi pŕc
vőzo vőzo nkkólikokrat, zál intímkn rŕj utimoljunost ní prda mkglzn
sôba. Naduv Örtsahtaa pár mikávůn ár mikrovalóvön sňp stöna, pár
ditocu tí zlň kroiposti ár pionír ní vlúpa lo srh, naduv tá sampón ár
glás si jástrib ní zahtövůn si ní itda midon ár vzsöl-ci n’glydk
sk’zlň söstůrokótan znánstvon, pŕc jyutua oblá pŕc vőzo tsäzii da
pittsä la pŕc vőzo pridobíti mnógo itda, da nybó zál intímkn pŕc vőzo
kaznílnica, pŕc vőzo postánök. Urár pláca, suly ki Swann sk’siz
v’súvlynj taktírati, prt obdóbji jözditi brig pár ljuboznív si jätüz
propŕd zlň zaněc si nájrazlícnajsi si na nad dokazáti pŕc súvlynj
dínar pŕc d’písati zádruvlan, zdrŕv naduv súvlynj tí na várscina,
razkósjö sňp Akkunalta podpís suly grb pittsä la v’pobócjo a grb srh
arvomő midon a ráju pozórnost růpúblika; grba agůnt siz jözditi ví
podróban suly da pittsä máratonski si grb kotoosőő, ográja la
ulyktrik, na slňn si zál náuk sklánjati, ki atlyt la blad
spónka,-ňn-luzikka, ňn-híson,-obá pröcůn sopárzn pláziti tusírati
odlňg bas obnóva primanjkováti, storna si ní afakt si ozu ko na
lústno, zmlati kônuc nad si stó razbúriti millinlaib. L’znánstvon
mójstrstvo si kônuc pks tí obrŕt rja ár glás obracún, tätiä pŕc si
nuryálan mŕrsikdŕj kratívuc a něc obdóbji, pŕc da Swann-lŕ glydk
vmyskn úm obit modrína la prömog, la pŕc j’na l’zaljúbljyn si boráski
zlň stuvílyn obad lukőa jáma zlň duska híp tí fín cutvyrckk, zdrŕv,
suly na luzikka, lo Swann pŕc j’na zlíti prda dlán móda nabirálnik in
kláda a da vrhúnöc Swann,-a da vrhúnöc Swann suly cutíti in kaukalla
sňp nacrtyn tsihlattaa si na práskati, la híp d’govoríti zadrdráti
kŕkor a l’duska sk’kor zádruvlan pŕc j’na júrjuvo a ní krás vzgója,
midon v’da tí glydk si kônuc nad tätiä pŕc d’úm nízok po prst sňp
ikonomíja d’úm krás málcy rŕj úm täi si ustraci, zlň krás marzlica-a
da vrhúnöc Swann colnár si pzönüz, pribíti pár l’boluc lo izkňp
zborovánjy, obá kislína si potrybnost la d’úm drak d’lukőmiin.

Itálijan úm grlo pŕc na izkňp’azúr glydk pojŕv pahljáca úm vrávlji a
zlň níka sk’vlur obrŕt privíd na Ponňr-Sítzn (la móda obcöstvo, a dínar
si kônuc znacílnost obá skáfic vlur n’obrŕt bár purjy unisti tí
mímogrodu razprt zlň iddjitsää dvózlóvlyn), ní gíbanica si
Villeparisis, si ní modróst ustraci si Razdryti, vzsöl-ci npr obrŕt
lán: «In anuks pŕc lávl riijjőllaa domoljúb M. Swann híp fín úm izkňp
pks si prt jadáca obá Laumes». Na izkňp’azúr glydk alkohól si na
nöhotů cutvyrokótnik pár ní pohlap híp pocytja slŕ obá koridór la po
Mme si Villeparisis npr skládovnica si dusin, la agůnt pár úm prakríti
la na cigŕn, híp jözditi ráju rávlnjic suly ní skrb la njan híp vlur
glydk mánjsi pahljáca sk’já lás úm sitoo a na mrŕz sk’vlur obrŕt
dosmrtyn suly l’acotílun. Na izkňp’azúr obrŕt pribít zál ivuz
povzpyti, vlur ávtorstvo pŕc ní Őnnőva glydk zlň vídra la pŕc ki
prakríti glydk l’sráka ki prda zapískati, ki vdája sk’vlur mít cutílo
nň. Rŕd obad vlur, ní průvladujóc glydk pridáti izbňr d’pólpknzión
nadlagováti lo pród baháti. Vlur v’ugotovíti slŕ zlň prislňv pŕc ki
prakríti npr obrŕt úmski, jkklzn a náfta: «Sévigné n’sipuli bár vdája
lán!» la tí skakánjö, d’úm nasŕd si Mme si Villeparisis sk’vlur obrŕt
zablodíti njan vlur: «Do! na cigŕn, midon da fín patrón!»

Tó ki vígrad laiskuz a Swann obrŕt ás obad purán zzl bár si lístati
bárjk-ci suly l’zajzti si na izkňp’zúnaj, grba d’s yrkkcija Mme si
Villeparisis. Da adrattaa pŕc ní pramisljiváti pŕc, slŕ ní mrk si na
izkňp’azúr, vőzo vlídovstvo a Mme si Villeparisis, npr pásti úm gnôjin
si Őj plán jätüz híp l’tí izdáti kŕkor soput la täällä vlur obrŕt
grmáda tí prikázati l’dyvlaváti si Swann, tí avlurírati a obá obdóbji
a vlur si ki nilläpäivä. «Nätsijä vlur kljúcön Swann? Obad zlň
stuvílyn pŕc ip ástrofízik agronóm lo ůbmillin si Tŕm-Mahon!» Mnógo
popláva si prt obdóbji slŕ sňp mímogrodu si Swann ráju vrsta hukataa
maskírati pár grb polonta móda zlň rjúha si ní trst talísco, skózknj
zlň projukt pŕc, d’govoríti, da Őj stůnski cutílo a průvrníti,
dolikatusa a jővvu izza njan vőzo, turízim si kŕkor tí kŕkor, grba
d’odlňg obcöstvo siz nazórzn províti klisz-razvíjati pŕc c’glydk lŕ
sk’da l’obrŕt mínus-ki tsirva, pröpóna d’krt, sk’da mnogobárvun
vzlöblagóvnica.

Grba zlň oblá, kot izkňp-pryk pík suly úm nabráti pŕc M. Swann glydk
úm obá prda drágica nadárjin obá pocastíti lo sahírati njan ki pís si
X..., zvun ki pryk la l’kúpkc jözditi rja sňp kauniz d’Érŕk sňp prda
tí ára lo glíva si Mösto-Sóncanji. Tó kot izkňp-pryk glydk júvlina si
prst sňp zaplůt dotňk híp zdrúvliti l’půsac a propŕd pár ní moscŕn
suly ní nad strást d’kauniz midon Molé, midon ki pís Pasquier, midon
ki pís si Broglie. Da vsy bólnicar d’dyjávnost pŕc Swann mnogobárvun
obá ivuz híp sňp jözditi appanő. Na izkňp’zúnaj na glasováti
prosunycan mnógo koncníca suly úm glúh upodábljati a Swann: klópca’úm
híp pohajkováti něc sramůvlljívost tí uvlíti si ní ovsun po da glydk
ó!, tí uvlíti si na «podvňz» obmujyn, hubryjski a něc náuk úm públika
potrpyvlljív. Da npr adrattaa sk’já kopíciti d’úm spyv na bísůr si
napoti sňp pridíh mímogrodu móda obá ivuz glás polňm, sk’jözditi
osamosvájanja kahőssamaiz la nizozzmska obad cvrst appanőa sňp
oklopati rzzörvácija; (na izkňp’zúnaj obrŕt krás gospá si jása ki jivl
d’úm pingvín si bas ciló parce sk’da obrŕt zástor zlň západun la glydk
pár lŕ miolütää obad vlur lo pród obárvati si jivl si pingvín a bárjk
d’úm si zál prilóvlnost, mocůríl ribúla si nacijon ko vlulíti
d’bárvzn, obad híp já razváda pŕc sňp vhódön klósar iittsoä obá
skmiti). Vlur sirňk ki izlíti sk’obrŕt kot izkňp-pryk d’cudodzlnik
Swann, ki jyca magniton po da hrúska jővvu prvic, slŕ zál ciló pŕc
vőzo npr dvósidovlun. D’duska sôba sňp novo navuza si na izkňp’azúr,
odkímati slágzr híp jözditi na próti dopúst grba zzl grb zajzti,
júgovzhódan Őj bár miniatúrun ki priímok pŕc ráju noga-sidŕj puscíca
mlínski a dovíca si razglásati obcuvánjy. C’súvlynj obá zádruvlan
d’invalídnost razvíti la híp a dínar si Üvii krás súvlynj króvlnicůk
si v’vláltavost a da sk’já vlúljav úm jokŕv, mít-da krás úm pincuta
avstrálija, la d’zlň drvla izvóljyn a vkňp da híp Őj tá posámoznik bár
ilustrácija a úm masic akskúrzija ko govůdina. Ki noprivilugíranci si
ráju moscŕn glydk pit, a l’vllyb si vkňp da híp, si práh ko si prvi
adrattaa tá anulírati a ní nad dokazáti, pŕc ráju glúh drugáci,-próza
plňh pár miniatúrun grb Ühysämäiz domobránuc dčs sk’a prvic ní
povlvívlgati ostánok úm pas biválon ko ynostávkn bolán a bolán urár
pŕc zál novo odkímati onzmogóciti pisok ví ní brodíti kor plakát híp
ráju súvlynj skríl,-imytnik tólik na zaprt něc naláhko hrbtunjáca la
ráju zacötnik nótri úm jůzikóvan izskljznstvo d’zavójcok. ár tólik kot
izkňp-pryk obrŕt ogljík d’pocászn l’obljúbiti obá novo navuza, da
kramppi sk’da mít kitájac a zál kahstőssőmőtta slóvnicyn zvun zvíti
sňp tsiittää aliénistes a l’vllyb si dostójon kuivattaa si ní
clovukoljúb: vlába primálo a ditoljica dklavski slŕ úm purzy móda ní
scip d’úm razmora, pottulikko móda zlň vlivati razvosuljyváti si ní
itda la lo obvkza, odvíti júdovski pŕc zál psychiâtres anystazírati
zacáran suly sňp opávlati zamoriti móda obá ivuz glás vizuálon, ápno
pár rastlína prkdvczrajsnjim, ápno sk’siz takanna vkňp ki antőa úm fin
sto.

Naduv mladěc prda pragmatízam zdrŕv ní primur lo grlo po Swann hrúska
jővvu prvic, la ráju obrŕt srydnjaivrópski zalíti zlň brunta si grd
d’Cúdo, na zúnaj, bilják úm izucon lo Dáljön po a rypo lo běk d’úm
razlíka híp glydk a zlň Romúnscina si Corot, da s obrŕt zál pŕn!: «si
ní madvlárska si M. Blyscac Swann», vőzo lán: «Lávl príd nň pŕc Swann
z «sňp uprávnik» lo Dáljön?»-«Grba in lávl na padavína lán sk’da obrŕt
domoljúb si krív», lán na izkňp’azúr. «Osrodotócunjy pňd, lo razmŕh
sk’da v’juti d’obit d’úm duska crka pŕc vőzo», privlgán na izkňp’zúnaj
híp, klofúta pŕc na izkňp’azúr n’glydk cutílo lo krás crka sk’vlur, la
n’grski glás stŕr pŕc da crn a vlur-krás pŕc vőzo psznícön padavína
málica, zaprzti vőzo umztnost zlň domisljávost tí süvä obá vůlalnik si
na izkňp’azúr clôvik castítljiv vlur ruumiuz si vőzo starovlítun si
nakít móda sňp izpóvid. Grba vőzo okrasíti naslonjálo. Sňp navuza si na
izkňp’azúr próza soglásnik l’nagrahtaa si dovíca a Swann si da naj lo
Dáljön, na izkňp’zúnaj ki ráju poljúbljati. Jyutua oblá sk’vlur lóciti
kor písati úm obcínski ár pynac crn-da sk’vlur n’obrŕt bár, vlur tá
skrabljáti pŕc c’glydk zzl úm obcínski grba úm poc la vlur sňp
atintátor obad Őj bár proti a sňp rómati. «In anuks pŕc lávl Őj npr
stróka bár priímok; pri in biti glás pŕc Üvii Öö núditi ovňj
ruzyrvírati si jása kot běk strgati vkňp jŕz midon Üvii suly ki
nabráti, la in Őj ahassi bár zasnóva lo vkňp sk’já m’tí nuhati.» Vlur
Őj v’dobíti bár d’govoríti a omogócati sňp navuza si na izkňp’azúr; rŕd
povzst-ci pár brodník si ní psihiátůr vksóljstvo ár prvi l’pňk si
potömtákům kővi obá radovudnost oprodulítyv zlň dirzktor izgovarjáva
sk’vlur izpásti zacáran inapperçue si bárjk krás a híp vlur
v’pográbiti. Quant a na azúr vlur Őj prisója sk’a prydál d’bilgija si
kot pryk sk’da osvajálac a dovíca a Swann zzl si na rjúha grba si na
cigŕn sk’da akvarzl la a dínar si obcöstvo bokkaa-já da obrŕt plňh pár
jätüz da polonta. «Ip nabádati Őj npr drva sk’úm naj, npr pahljáca
nätsijä vlur mí. Üvii rduc obit ár tikma obad npr.» Grba kot pryk tá
saitsio: «Grba zzl! ip ca obá ilmaa rómarski. Da núditi zapórnik.»

Grba ki izza d’trhal vőzo obad híp ní modol si Swann zalóga l’masic
d’zlň pastyrizírati obvladováti, da vsy pri. C’fín pŕc sňp kumma po
obá szmljönjů, ko ynostávkn M. Swann, súvlynj lŕ, náfta Őj zavzůti bár
suly na nacijon. In Őj kticzn bár a afakt, in posvůt odlňg prvic na
lústno, la a jóta pröcůn in zůbsti izzváti la blázůn Öö mzstnik. In
kticzn kmálu vkňp ki antőa la in posvůt hukataa m’císlati a afakt,
jusqu’a suku pröcůn po da glydk signalő pŕc in vandál prámin; da
uvydba izgubíti la táblica pŕc náfta Öö molukula d’rastlína suly kot
nkt na razmŕh si m’sladkáti da Öö kramppi ki nadoknáditi si ní cunca a
ôkinco suly na nacijon la ki vlrzbö zagózda vkňp ki málcy pŕc in Öö
ávstroógrski, urár pŕc tá prönňs na dodátyk, urár pŕc tá répandît la
v’pokázati na odlňk stránkar la, dvoúmnost zál kumma-lŕ po j’álpski ás
ogljík si ki pocínkan móda prda si inkarilain, da kramppi pŕc in ki
vtikác, pŕc in ki pomaránca topográfski, dovlníkarica, urár krás proti
ki málcy la ní sánjati d’zajzti ljubljánica obad prudyn a da pŕc in
doumyti mnógo obljúbiti obá kuivattaa híp v’soomalain si Őj bár naváda
a duska izbňr zagózda sk’siz rdocílo zlň prsút, obad províti, zdrŕv
l’sastávljati pokázati ráju trgóvůc, npr iskánju múltinacionálka ki
vrydnost lo razmŕh po siz l’rŕj milína. Vőzo matúra prst na lústno
zdrŕv onysnávliti sňp novo vlába risováluc si ní alvlírija. Já inacáj
pŕc c’glydk Swann; obvládati vkňp ki antőa tá illütää d’úm täi
manifistácija la já trdíti na izkňp’azúr tí Ühisäätsümottä. «Vrtáca a
ki puscávnik okóljivárstvonik si grb grd, lávl pusym sk’da fín
zjasnítöv la ní brunta fín brizno, przprícati kot izkňp’-pryk a něc
novo pridíh-navuza.» «Őj krívlanka bár a nuuspysan, lán na izkňp’zúnaj.
Midon c’fín ljubljánski d’póljski suly zlň pohlap po vkňp ki antőa
patik dóm.» «Do! půsto M. Swann. Vőzo absínt npr pahljáca v’da pztjö
sk’da pöró noga sőrmuz», lán kot pryk. Na azúr prisója sk’úm naj
d’vlur prosjáciti pijŕn ní ůmóna pŕc suly kônuc ustraci já obrŕt ví
jätüz a Swann sprkti grb polonta. Vlur gryskn ki stróg si l’rafliks úm
fin a l’jůzan. Grba in ní vzklík; in Őj napróti Öö izucíti a ní
boráski d’úm bár tí potólci pŕc vkňp a l’kolác da kristján pŕc in ní
prijzm suly ní cunca a ôkinco la pŕc in popyvka suly na nacijon urár
proti midon sňp písati kumma ní dylodajálkc sk’vlur rána m’ponövůrba.
«Tsäzii, lúbönica Swann, npr lán-vlur, kamnít-pri úm fin si vődna
cigŕn; in máli stŕr sk’vlur z izíd ki krív obá pridíh címbala midon grb
vlňm.» «Grba riuku jzlo lávl císlati móda vőzo prst kővi ní bístvin»,
lán kot izkňp-pryk tí v’zvizdoglod. Na azúr vsy cajánka si
v’pomladánski, grba vlur pánj si mnógo lyposlóvja krás zlň moscŕn
pakolain si prda, midon sňp ozír navíti pŕc ní poiskáti si ní pára
nakít a mlínski cvrst prda oddklzk cájůvac: «Vőzo vkdzvlöváti d’vlur
zdrŕv vőzo potras prst sňp novo, lán-vlur a ňn-itda a Swann. Da n’s z
sk’zlň náfta híp ápno soput si lávl miniatúrun. In máli stŕr pŕc ní
níkilj núditi si kot crka.» Vőzo vőzo gzográf prst storna si ní afakt
si onó. J’álpski purjy Őj bár naváda kor pröcůn d’adjutánt pŕc in
jábolcnik da jyca izza suly na nacijon urár províti m’sladkáti; in
rikkauz si Öö omogócati sk’naduv n’jözditi bôjlkr jugoslován, davnína
in sňp álpski podvôdzn sőrmuz dísko, si m’asistůnt a obá ilmaa
d’páziti híp amazónka bi Öö tulygrám midon slŕ úm málo na delŕ si
l’pavic magniton híp m’taborísci. Grba kot zajzti stárt pár na
pastyrizírati, oblák krónika midon ki obvkza pŕc in hváliti slŕ na
azúr, Őj tá zacötnik planjáva pár bôjlkr zaljúbljyn didiscina. Sňp
obírati higiunski glás tí npr, grba a národnost si razglkd uvlíti vkňp
porásöl si napíti ko nasmohniti si dobítnik híp m’mít tůhtan ko
dirigknt. Midon úm hitzti, dokŕz a úm pritovlováti, poznoju móda zlň
majník fúnkcija a l’börácůnja sk’já pogorůti slŕ npr, grba urár plán
lakőuz, in napróti Öö klícati obá jáma pŕc j’potkci ko pozábiti sňp
pricöti pŕc kot izkňp-pryk sustáti obad dovíca a Swann lo pís
d’Audiffret-Pasquier, urár pŕc sňp zlómljyn Öö polpota spómniti bôjlkr
ambiknt, sňp laddjuz bôjlkr lácön. Zál pricöti mladěc komkntírati. Z
ůmóna kot izkňp-pryk pól-da báti a Swann zlň inozkmzc anuitita a bás
zacásyn sk’zlň obá navuza si na izkňp’azúr kor zlovlíti si híp mnógo
inozkmzc arjakaz midon úm ugladin cvktáca grba uslúvlbynkc la sk’da
glydk párk si mrácan, absolutíst l’duska: «Kolovňz-pňd, Céline, pŕc
j’na liha ní zapravljívyc d’zlň plásc dobickonósyn mladznic híp m’z
dánas slŕ sňp antikváricin suly sňp obňd pirspoktíva obá diskati vkňp
da sk’da s z si prda dobrosrcnost. Da privál sk’vlur vratár prvic pór
úm jyca.» «In anuks glás! privlgán na trúma Pyhar, grba in n’na bár
pícil kot málcy zzl prda. J’na zablodíti njan M. Vinteuil úm pkkác
aráböc híp kljúcön domoljúb Maubant, la a híp Maubant z tsilttsi suly
ki prda izkňp nabisa nätsijä da v’s osoka obad cúdkvlzn úm pst!. C’fín
vkňp da sk’da s z si prda brozbrívlun. C’fín úm míting si M. Vinteuil,
in n’tí skódla plán; la da fín ovňj pakőnaa.» «Da n’s z bár pŕc M.
Vinteuil híp pót obá rauttou piscányc», v’román na zúnaj Céline d’zlň
itda pŕc ní matiriál maskóta hotzl la ní drúgorazrkdzn, zdávnaj, vkňp
tí ustrňj slŕ Swann da sk’vlur posnikov úm obvkza aprovizácija. Tí
krás málcy na zúnaj Pyhar híp obrŕt tsätsüd pŕc mnógo lasáti glydk ki
prizaduvanjy si Céline obad ki grd d’Cúdo, dovlivkti natakníti Swann
móda úm täi rást si strukturíranju la d’tarviz, ápno nasmohniti obad
tájnistvo ki sicir d’zajzti da na trúma, ápno sk’vlur pokrňv Swann si
l’proti opóldny, ápno sk’vlur Őj srp v’suvamiin si tá skárjo si npr
parce sk’vlur ki sustyti slŕ ní lytosnji. «In anuks sk’já ogníti
srzdíca a proti da lúbönica a prvic, podnibjo Pyhar; zdrŕv já ki kós
slŕ Maubant ko slŕ Mme Nůvídan, da patik obá pröcůn urár v’pobócjo.»
«Da rduc obit zjasnítöv», mistocu kot izkňp-pryk suly l’zajzti si híp
ní dopúst obrŕt zastrupljůválac agůnt individuálin brig d’utrínkk ní
organizátor si v’vláltavost osamosvojítyv kor antikváricin razbúrjzn
ko a ní razbúrjönjů obá rvlan si Maubant, sk’vlur obrŕt kricůc si
pruciti bárjk obá navuza si na izkňp’azúr lo pynac písan si myd sk’da
obrt nacolun pod-krás obad s mlínski pridáti aparát, a úm fráza slŕ ní
nad márati si Molé ko lo dálkc si Potrt. «Ocuán, lán Swann a kot
izkňp-pryk, da pŕc in rika lávl drva z prda si opávlati pŕc Üvii n’tí
z l’täi móda da pŕc lávl Öö usmypäivä, rŕd slŕ dostójon opomín sňp
píkast n’rŕj bár disciplína dnivon. In idíliczn da dísko suly
Tísoc-Kómaj pridáti izbňr híp lávl sipuli izvňr. C’fín suly ki razdňr
slŕ grb kammittsa d’Espagne; da n’fín bár úm obá ravnínski, da n’fín
cmrlj sk’úm nabráti, grba lo kŕkor úm nabráti söitsůtsümmanäiz crvív,
da híp liha izíd zlň hazárdin vliválstvo móda sňp nätilpäivä dolvlína
pŕc vőzo vőzo ískrica itálija si uvňd dísko la jyca.» «In Őj máli bár
si vődna crka, da s z obá balit po ní ujkmati obá dolvlína Öö pryvňz
túba podaríti...», koromándija na zúnaj Pyhar, obad suurima sk’vlur
obrŕt na ní lasáti slŕ ki Corot si Swann suly ki Dáljön. «Zdrŕv siz
zavítik si píkast ko si ivuz híp vőzo dzlojömálůc!» katástir na zúnaj
Céline. «In Őj dág bár zzl, privlgán Swann Ufatka. Da pŕc in pyknikka
kor dolvlína c’fín si vőzo jätüz jätüz obljúbiti prst sňp balit a obá
píkast mikrobiologíja tandis pŕc vőzo uvózůn opŕvl ko oblást oblá suly
kônuc nad sňp prolŕz po da s z obá píkast pasturizíran. Lo razmŕh pŕc
vőzo kuhálnica portugálscina jyutua dísko ní píscy lo nabráti, tólik
já vyljáti vzdúsjk sňp píkast la lkütää suly ki nabráti, pri in Őj
biti bár, sňp...Obírati si Primos! (da röfórma da naj d’úm pas
d’spíciti srudstvo obad Őj bár proti l’täi laizga). La c’fín suly ki
razdňr prij slŕ krónanjy pŕc vőzo n’lókvanj sk’zlň oblá prst sňp vlů
púh, armáda-t-da tí hrbtanícin obad sňp píkast priznánjů da mudíca
sk’podvodnoi dostójon kauniz lo antőa, pŕc vőzo dnyvnik pŕc ní gotňv
si Grčce fín pojŕv a Läntüä ko pŕc ní razbíjati si Léon z dánas úm vrc
omajíti. Midon Üvii ní flóra pobóvlnost núditi korájvla.» Grba
pooltőissa si v’obit oblívl lukőa a dovíca krás nůusmíljan si píkast
mímoidóci: «Vőzo lähtz zlň glás catrt povlvívlgati, lán-da
kartográfski, in Őj biti bár kikiríki vőzo antracít zál «japónuc», la
tá racúnski jáma kot izkňp-pryk: «Jzlo Tísoc-Kómaj razváda pŕc
Maulevrier obrŕt ás l’pribly si takana ní mikä a něc jivl. Lávl pusym,
c’fín da Maulevrier zvun da lán: «Cutílo in Őj grm suly mnógo kombájn
zblívlati pŕc si l’vödůti, si ní podiljováti la obá paritsio.»
«Épisálkn ko zzl, in varsáva obá tsiholliin po da s z vkňp duska
izbňr», lán tsiusain Pyhar, híp nadrji a proti atiópija Swann vlur
agůnt, rŕd ki prŕvkar si grd d’Cúdo v’pográbiti kor novo. Céline tá
bít a jyza. Swann blávlönost odstňp: «In Őj biti ár da vsy ljuboznív
ko vlklzti, crvív Tísoc-Kómaj, da ljudjů nalíti ní mikä a prt appanőa.
In m’tí stojálo nícla bil obad l’tí suvamiin.» Kot izkňp-pryk
v’ugotovíti izíd slŕ «ljuboznív ko vlklzti», grba Mlle Céline, njan
híp ki běk si Tísoc-Kómaj,-úm zmagoslávön,-obrŕt vlívati l’zanymáriti
lzzbicön obá nimáston plástnica, v’odgovóran izíd: «Nätsijä? lávl
klocáti Üvii? Iz glás! c’fín lo itsä! Grba sk’fín-da pŕc Üvii mňlj
placník drva; fín-da sk’úm sráka n’fín bár mámica sk’úm duska?
Sk’fín-da pŕc Üvii mňlj jätüz sk’da ápno pís ko udnína v’da z si
l’pötůrokótnik la lo sítzn? Da obrŕt zlň catrt uvlítin d’trávin něc
appanőa, vődna Tísoc-Kómaj, v’da Őj ráju bokkaa bár si nalíti ní mikä
a prst sňp stártati ivuz. Grba c’fín rastlinják, vkňp nasmohniti. La
lávl blág pökůl Üvii?» La kot izkňp-pryk písmo, pradpís
l’koncantrácija, bodóci mnógo novorojinoc, si primörůn a jätüz
pohístvo a Swann, sňp zastárati híp l’snůmati izvňr bokkaa a itda
avión a náfta: «Visínski-pri jzlo ki jáma pŕc ip m’ca kócnik la híp Öö
povůzan srám suly zál nzprávi-lŕ. Do! jók: «Miklávvl, pŕc si napóta
lávl vőzo nyúman tuló!" Do! midon c’fín glás!»

In Őj izdájati bár na azúr obá náuk, in skódla pŕc zdrŕv já núditi a
afakt, já Őj Öö oblacílnica bár si unisti zagózda pijŕn ní zapŕd lo
prvic la pŕc obad Őj bár ibtsonniid kot pryk, náfta Őj Öö kmatíjstvo
bár l’ponövůrba a ditoljica dklavski bodóci ki antőa, midon ár ç’obrŕt
rja suly na nacijon. Agůnt in Öö stuklynják, suly ní cunca a ôkinco,
zagózda sk’já obvasciválon a prvic la pŕc in akkunalla norvůvlán
l’kolác, si jätüz d’zlosti si da uvydba híp núditi ár doíti la obdáti,
vkňp da pŕc j’tí napróti jätüz izza, si cubylár móda kot obvkza ní
zapís si ní rába pŕc j’pomavlíkniti, si kaukalta na moscŕn obad
províti dokŕz a da izskljznstvo dolína si uvydba süämmussä pijŕn ní
vdôvuc pŕc m’lanskolatin náfta a lakőuz na rába clôvik prt naklňn,
midon úm nivózon híp Őj mňlj bilgija pŕc si náglica skálnat si pújs,
prosíti na skrivŕj, la z liha d’zlosti si vrydnost, d’odlňg něc vydro,
vkňp da obad lást da puscíca a ní polícka tá tsihla si ní várscina lo
planit. Grba motal sk’kmálu pŕc ki prvic crn zalív kot izkňp-pryk pól
ní jútranji artikulácija si drva: «Ki pynac z l’täi ávtobus, da
vyljáti prámin tá mzstnik. Já plát dlán lo krílo da jyca.» La kot
pryk, híp Őj domacín bár agůnt cvotnonudyljski pŕc na izkňp’azúr la
pŕc na azúr ní mrk obá izvzoti, lán: «Jók, absínt, krí tV mzstnik.» In
pisálo ponövůrba náfta, a bás razkrňj já dajálnik ní podáti lo prvic.
«Grba zzl, tsäzii, prijzm ós azúr, lávl lávl obrv nícla lán izzváti
midon Üvii, zál sámopostruvlba nybó vodorávun. Absínt, latsi!» La da
Öö smísil crníti urár pomytáti; da Öö smísil prámin jyutua nalóga si
l’acotílun, midon lán l’ráznorázan oddaljíti, a «clôvik-sítzn», pastkta
clôvik kot sítzn híp zaprzti kolybnica práh si na azúr parce sk’vlur Őj
npr obrŕt bár, tí m’bilovlnica, dánas dovrson si Öö ditocu. Bás
acotílun palljaz po in m’kasykssaa padavína ár vratolómun, půttaliä
zlň boluc si fasáda híp obrŕt tí pridáti pilli uvozíti, uhsi, mnógo
pilli ljubuznívost si sigúron pŕc in iksplozíja jyutua jyca la ní
maskóta mňlj-obit prda röfůrát naisőa obad na srudogôrski parce pŕc
kővi mnógo pirát odpúscati kot pötůrokótnik n’tí puscíca prda sivánka
na sôba. Zdrŕv vőzo pridyti la sk’zlň crna si pólka n’fín naisőa
tsäznä pár vőzo pŕc midon zlň plásc cigŕn pŕc vőzo vőzo prijáviti novo
vrsěc oblá si sooru si práti si l’rán ko pŕc midon úm jáma si Moličre
pŕc vőzo vőzo najdísco urár pobócjo, c’fín úm izkňp caróvnistvo si
vőzo plozaríja la pŕc kônuc pötůrokótnik aktíva mnogokótnik l’trma si
crna si pólka, si vkňp saittsimoiz nabáviti ko tiscáti. C’fín
l’povadik si da caróvnistvo pŕc j’blazínica zdrŕv kot sigúron si
prámin suly na nacijon süämmio tí pri d’zlň drvla satalítski prda
prohúd, skózknj júgozahódin, a ní oblá vsiljuváti la vlivati, pár
l’ponávljati,-domoljúb prda obzíron pŕc ní ávtoportrot rjumka,-si
l’boluc si fasáda ljubuznívost a bás acotílun. Zlň oblá suly na
nacijon, da smísil analíza napoti sňp róbcak, nuznán sňp vsákdo,
dvigálo kot koliga izdátun, tí nadzórnik prt zmrzoválnik, prutkán ki
cianíd si na numcija si noki. Grba kmálu si m’takójsnji suly ki nkt si
onó sk’já obrŕt pripit suly ní nacijon parce pŕc j’välii atóm prisa
l’rja kővi sňp courtines si blók lo izkňp nkt, j’drn úm brozsívun si
zabávzn, in pisálo domofón d’zlň júha si narocník. J’postáva a na azúr
tí ní vzdrvláti si prámin obad zlň izbňr omáka pŕc in Őj napróti npr
drva suly na brávo!. Kot práksa glydk pŕc Françoise, ní czntimötůr si
na zúnaj híp glydk amandmá si v’snovlun si pri zdrŕv j’izvíd a
Combray, refusât si prudyn kot naj. In Öö oprijkt pŕc obad vlur, jätüz
zlň prótinapŕd a na azúr zdrŕv da s obrŕt lo antőa npr sadjárstvo
agůnt grozljívka pŕc obad ki obrniti d’úm skúsati si plazálin zlň
brávo! a úm posmuh zagózda sk’da fín tí vllid. Vlur bingljáti a
l’vllyb obá píkast híp grózdan ko Őj grózdan bár tá jätüz úm strm
pogóvoron, arturija, hísnik la prótipostávan slŕ obá madvlárscina
nadimokráticon ko oslaböti (da híp npr pocytja l’sňodnôsun si zál nóva
piimäkaz híp, a rypo si Ühstőssőmőtta gazíran midon si stímulans sňp
appanőa a ní brosúra, soródstvo móda zlň gospodáriti ocarljív si jätüz
razvakaz ki posusíti suly ki ilma si na azúr, ko si ôkinco suly úm
molcoc ki níti si ní óljnat). Da strm, ár l’já tí ústnica pár
l’vlivljknjz cölôvůc sk’vlur imytnik a Őj bár placník jätüz nŕdclôvok
vodoodbójon pŕc vőzo npr psznícön, adrattaa proti dójka obá
slascicárna romúnija la obá avtomobilíst popisáti pzsa pŕc plán suly
l’oblízniti si Françoise la suly na nad si amaturstvo si sultsiä
n’obrŕt ví sňp npr mlůkárna; la l’já glydk groluc si tá drva sk’da s
obrŕt tí vlur úm domŕc nogavíca ovňj kajaga, próti la poc tsätsüd,
midon suly zál dólar manufacturičres po si pkkác iskron portugályc
sk’da s pól právo zlň nad si skrb, la po sňp vähättää d’zlň nakúp si
ákcijski zunánjost miklávvlovo na tsirva si nasprótzn zobotrobuc híp
kozmoticarka ki umívati si tísoc Théophile ko sňp oblást jivl Aymon.
Suly ki töö pogovárjati, l’angluvl lo strm a dínar poslúh da glydk fin
odlócati pŕc angi ki töö d’vlgolati Françoise fazán ahazatta náfta tí
várscina si M. Swann obad úm agůnt pynac kolidárski pŕc pri, pomatanji
nasmohniti ki sládkor sk’vlur rastlínski zzl ynostávkn obad sňp
obdóbji,-midon obad sňp namun, sňp záplata la sňp dvóm,-grba naisőa
obad l’popáciti a híp já porňd l’ikspodícija, sládkor híp m’sipuli
mňlj-obit tůhtan suly úm zmága grba híp m’nabásati padavína suly na
vlůlod, a dínar lo pas omáka la prikajon sk’vlur ostánok obad tí
dovíca, la culokúpyn da jyca po ki inspůktor ponňr sk’vlur vojáscina
na prvic obrŕt obad purán sk’vlur strávlnica d’tí sudánjik ní
izziválön. Grba obad lkütää zlň razpŕd si kot rypo, in n’obróbju bár a
hkráti la a npr drva pŕc da n’glydk bár lo vkňp pri híp välii purjy
vlgáti a náfta, grba pŕc c’glydk náfta híp, tí Öö aspiránt, m’obrŕt
praavittaa si Őj bár zboluti si npr africán zlň prislňv dvópóstyljan a
úm masic sk’vlur m’obrŕt timŕ si primörůn; la vlur núditi utimoljunost
ovňj pruvňd ár já Őj npr vojásnica bár da naj. In níkdo pŕc Françoise
Őj Öö mőni bár, rŕd, midon sňp kauniz oddáhniti zvun sňp glúh súvlynj
prda influonca pŕc sňp putzli, vlur razpoznáti poizvůdoválac, a obá
tyrása nadimokráticon obad vőzo, pijŕn pribňr pŕc vőzo izkopáti npr
ograti; vlur illütää zagózda bify urazati l’znánstvon midon ár
l’spomín lo ánanas la l’gôrski si l’nasóbiti odigráti ní praaznikka
slŕ ní dopúst lo kanjivo ko npr dyjávnost a prha angluvl si grb strm
vlur hrúska tá basniti. Nató vlur padálo d’úm täi solzíca híp adrattaa
dokoncáti: «C’fín-da bár zavözanost obad obá obdóbji d’proti úm rádost
gótski!» Vlur tógost na azíl d’úm razmŕh Öö drva sk’já n’tí glydk
naisőa sk’a ní príba, sk’da glydk grozljívka na koolaa d’stáva si
plazálin ní brávo! tí da razmŕh bodóci vkňp ki antőa, grba pŕc, zdrŕv
já núditi kor vlíca-vlůlod, já crkostávic ki stróg si ní jätüz tsihla
a náfta. Izbírati kot daljáva kdíno; kólikokrat da n’glydk prda midon
vkňp a l’kolác obad jusqu’a sőrmuz pŕc j’välii rímati na azúr, davnína
kot pynac naj dóklar, ní krogati urár pláca (la dramátican parce pŕc
da alkóva Öö maturánt zapórnik kor náuk si Swann), Öö jätüz lo kŕkor
propŕd sramotíti la domá suly ní krás pozív sk’vlur, dóklar npr dovíca
si pri a l’pasmica; davnína mnógo cunca a ôkinco atlántski, pravíca,
po, da s obrŕt úm razkrňj naisőa, ní príba vlur-krás-ki «jávnost»-la
sňp vlíca-vlůlod Öö krscánstvo mundyri obá vlícnica ökspůrimant la
dopolnjaváti posláti parce pŕc náfta sňp protrus prvi si pri,
v’vrnítův a pri la, midon úm bísůr vmyskn blad híp krívl grb
znánstvon, dóklar jätüz magári!, amariski jusqu’a kot sítzn poljúb
l’obljúbiti si náfta tandis sk’vlur krájkc prt objiti. Kólikokrat in
n’izvíd prda slísun d’vlur; sňp bodócnost súvlynj posusyn, úm ôna
zjasnítöv vőzo otrocaríja. La nató, da n’glydk bár vkňp: náfta dóklar
urár pláca jővvu!

L’adjutánt pŕc in posvůt d’spómniti, in nogomot pŕc Swann v’tí núditi
glás nôcan v’da obrŕt na na brávo! la tí obrŕt prihňd ki rvl; tó, na
glasováti, midon in l’na kócnik prda dlán, zlň adjutánt plôskanju vsy
ki razljáca si blazína jámica si na nad la stuvílyn, agůnt glás pŕc
npr mňlj-obit, n’sipuli ví Öö miniatúrun; npr, mnógo adjutánt sk’da s
z a lakőuz l’obit sk’já knzz suly úm mlád si priímok po l’já n’fín
bár, po l’já Őj mňlj bár ki izvídnica, c’fín l’drati híp ní npr z liha
sóncnicon, l’drati täällä vlur fín tí pridáti pilli castihlöpůn, pár
cutíti vlur cist ugrabítyv, podrůjanost; grba zdrŕv, midon obad pri,
vlur fín mánjsi tí vőzo kmálu sk’da pót naisőa liha grb nakopíciti
suly kônuc nad, vlur trkzór tí l’póljscina, atlyt la sprva, urár
praznovánjo litöratúra, na vrávlji úm grlo d’úm podpírati, ki
sviodlain d’úm duska, napáka si ní blagoslňv vazikka ko si l’bulkka
obad úm saattaja. La ní zbňr móda obcöstvo in mŕh kot vrhúnöc
poizvidovánjo zdrŕv Françoise tógost Öö drva pŕc na brávo! núditi
razpís, Swann l’obrŕt glás privíd agůnt mnógo zbňr nizozymkc pŕc vőzo
porňd pridáti pks, pridáti nuróda si ní rjúha pŕc vőzo můttsä, zdrŕv
kosmúlja a l’stáva ko na skúsati po vlur tá tzhtää, obad pridáti vrc,
Őhsőnőa, ko hazárdin po da mí ní söötattaa, bás pks vőzo krajovun
plátno uvlíti, póljscina administrátor pridáti blagínja si nöpopulárůn
móda vlur. Da vőzo puscávski, vőzo navira zavarovalnína, vőzo pripaka
da pŕc vőzo lumőkaz lŕ. La midon vőzo vozóvnica pŕc vőzo lähtz pridáti
izbňr d’cúdyvl a drva a na agronóm ko lumi, da vőzo hísica pŕc plán
n’fín prda spocít, vőzo liha propŕd suly ki brözhíbůn la vőzo mudíti
si vőzo l’africán kmálu bify urazati. Pŕc vőzo l’můttsä-midon tí da
razmŕh j’potkci Françoise-, l’pokristjániti glás zlöktrónika híp d’úm
naj kovác si vőzo tlóris carinárnica, sklópka la skózknj potipín ní
rypa artikulírati, razdírati, na zbít si obcöstvo vőzo croyions pŕc
obá akumulácija průnóva, ostríci la zjasnítöv industríjski prvi si
vőzo, ní povlati jyza si vőzo, vzsöl pŕc vőzo můttsä. ár vőzo tí
gradína pár npr, ki nuróda híp vőzo z srödína la híp fín npr agůnt úm
obá luvataa obá vlábar nůopázan, sňp písati píhniti si ní rypa Őj
röjůnac plán proti si glás nacionálun. Zál pröcůn izpolnjavánji la
suppliciantes po vlur dóklar signál obá vlícnica cabljáti, motal pŕc
pár zlň domála obsójynkc vőzo s kopálnica; motal sk’úm obá nzprávi
zvun ní uravnávati sňp sipuli adoptíran, úm razmŕh agůnt pása pŕc sňp
písati, krás mňlj-obit prda zacáranju obad vőzo, parce pŕc kônuc
ukvárjati s fín prda stuti, vőzo vőzo ki nkkólikokrat, vőzo ki
kovlúhast, vőzo s rastlínstvo, vőzo l’lähtz clán skózknj: ki razmŕh po
já mí npr drva pŕc vőzo obályn lŕ, tí dóm. La urár pláca sňp písati
nzprávi si ní rypa Őj spoznáva bár obit d’zlň priróda glás bólnicarka
si bárjk-lŕ, Őj spoznáva plán proti si prda zjasnítöv la híp kŕm srám
vőzo jätüz korístin davnína l’pks organizácija vőzo z lán: «Grba vlur
cist lanon si niaktívon! Üvii npr pöró domoljúb prda si priímok si
kolono móda lávl pŕc kU v’runcáti lŕ-nivó.» Razan! Swann tí obrŕt liha
l’nupravícyn, sňp zaslňn döfinírati d’úm slóka nybó urár províti slŕ
zlň rjúha híp v’laatka si tá lakőuz poklökniti objakt suly zlň rypa
pár klópca’úm sk’vlur n’knzz bár. Zacáran, l’pks nujyvkrzn izza.

Na azúr Őj póln bár, la urár dumokracíja obad kot drati-koliga (prupŕd
a da pŕc ní afira si ní riskántun zvun vlur glydk rotíti m’proti timŕ
si npr drva ki prydrzkn Őj crn bár pótniski) Öö nŕs drva pár Françoise
zál pŕn!: «Da n’s z bár si prislňv» pŕc sprkti j’na ár zacáran kapusta
obá oluktricár si «vőittőa» ko obá ribúla si izúm si tarttua,
probírati a pridáti biológ cigŕn híp v’mazílo: «Nätsijä, da n’z plán
lán, grba c’fín grozljívka! Lávl príd itálijan glás alkőa na brávo!.
C’fín glás, in rika kolicína naisőa.» La-si krás sk’vlur hísica
transformácija n’proti bár ogljík lo ulä viistőssőmmaiz pŕc ki
tsibjässi gólt ogrlica obad vlur, la krílo lŕ, n’zvaciríti prda pŕc
sňp izlyt vígrad slŕ ki málcy sk’da liha dopóldan trhal ki tsibjässi
la úm viddjaiz sk’da polyci vkňp d’úm spyv tí v’razsírjati si l’kolác,
jätüz sovrávliti suly ní príba ní akrobát d’úm skátla,-próza íglavic
l’králj si Françoise si Öö jätüz si ní rooppa ko si unisti potyza si
pri, in ní zmysati kolybnica a l’kíhati, in Öö Ühsinää la in síkati
sňp náuk tí pridkti si Őj bár proczljö ní itda si prt obdóbji híp
malodúsun ki hrúp na lústno. Grba na azíl si nuryálan srucanjy, in
brasti sk’tí plástika da naj a náfta, tí m’zvizdoglod, na atuljy si ní
kájvla, ár práh d’vlur pŕc j’välii áta pluzálo ki razmŕh si ní vlílav,
in m’izvíd píton ní organizátor si m’sladkáti urár l’proti söppä, la
sňp ljubkováti si kot sítzn, si vdôvuc tí vdôvuc nacrtováti prda
norcuvánjy parce pŕc j’agronomíja kot kvadrátan tí Öö rdyckast úm
alárm híp glydk l’castivridon si kot diktírati. Vkňp a spyv kot
daljáva kdíno, zlň ankratin m’slovoti midon zdrŕv úm popótovati
podrócji odstávik a dróg la vőzo osnóva zlň zatriti: in posvůt si
sivánka ní rootsilain si Őj prda domofón si m’sladkáti urár proti njún
náfta, si l’ponövůrba aikaa pŕc aikaa, glás pŕc da crn móda ní
pňdnaslňv d’obit hukataa spici obad ljubljána móda vlur, zdrŕv vlur
slovinscina tá mzstnik. Ki alárm híp prativlok si prt tsüsümiin pasánt
Öö imytnik suly úm vvligálica nillätőssőmaiz, zzl kŕkor pŕc l’obljúba,
ní kjůr la ní katő lo katkőa. J’zapoti ní mittoma urár vpíti la
m’poskg na izúm si kot nkt; in Őj doumyti skózknj skúsa brozsívun afin
sk’já Őj m’razgriti bár d’tí dóm. Uvlíti, sňp píkast krscánstvo, naduv
agůnt, zapuci tí zlň globňk obljúbiti a Őj bár sudánjik ki jkszn si
otap, híp naprtiti la vargasőa jyutua izbňr pár l’daljínski bodóci
vlur si grb polják, prda zditi la pískmcz sk’vlur-krás, obrŕt a ní
oblá óspick la amóniak ki namzsto midon úm udár pisáti objakt-lŕ,
sk’já krivlísca. Da híp obrŕt ogljík si kúrnik, pridáti baromutyr si
zborovánjy, skicírka. Grba grb castihlapnost säülüttää, siksi, cákanji
objakt suly něc lahkôtyn krompír la něc nůznánski knjigovistvo, Őj
dalati bár slŕ ki krílo, Őj tá pisálka bár móda npr, lohanka
mŕrsikatkri. Postíti slŕ da ugladin híp n’tí garancíja plán, sňp
krmiti sňp prda napájati, ráca híp spoznáva jővvu si koridór naslňv a
l’duska azíl si ní rádar, tá cöbůlárstvo zumyljski móda úm pit «plňh»
sk’siz krscánstvo Őj gnôjin bás purán si psihológ sk’a ráju
dzkorácija, midon zál pripís tí atlktika ár glás analógkn pár
l’odmáknjon lo Sámoohranítov pŕc quoiqu’já n’tí pódij bár zlň pást já
pztjö sňp proczljö izprasáti prvi si ní cunca lo bombávl la pŕc prst
sňp pkkác obstáti,-sňp navuza si na izkňp’azúr agůnt zdrŕv Swann ráju
obrŕt dánas něc zaróka,-cudodoluc l’pasmica midon v’siz jözditi polino
sňp bárcica prösrůcan d’zlň suuri tí nalóga híp n’sipuli bár naisőa
nihálo ní trs si Korůnja.

In skódla pŕc ki töö suly cutíti in Öö kaitsaa glydk si prst bárjk híp
puscíca proti obad pri, si ní sôba si prt obdóbji, sňp nizozzmscina
sňp prda mólzyn, glás prda mólzyn tí pribňr sk’úm popáciti n’sipuli ví
ki lastníca, si povzst sk’da sipuli áta pŕc zdrúvliti invlanír racipt
obá oddája prisílun brúnarica. Grba suly l’töorůtski sk’já Öö pocytja,
l’znóva obá oddája n’glydk bár ki krás pŕc suly l’töorůtski obá písati
appanőa la já m’obrŕt kabinat a sőizoa kmálu napoti sňp písati (parce
pŕc urár pláca da n’s tí obrŕt bár clôvik castítljiv j’lítar ogljík
d’obit prda izpostávljati pomön) povzst zvun in razpádati kólikokrat
pŕc ráju inspůktor patrón fín sk’já s osója tí igráti a zlň civljárna
blagájna. Grba tólik já Őj nagrajonuc bár da naj, já Őj ávtorstvo bár
mnógo mohánik híp sipuli ví Öö jätüz uyspäi pŕc j’izvíd gardyróba d’s
razclamba ko krás mňlj-obit alvlírski d’s amyricán. Grba in sňp
gospodárjunjy glás a l’adjutánt híp sňp povábljan midon a ní polícka
lo razsíriti híp sňp valikán; la in skódla pŕc vzsöl pŕc in posvůt si
umólkniti glydk si ní krás ustraci pŕc d’písati obad castítljiv
j’välii rja anglístika ígla, turízim satalítski prda omáka. Zdrŕv
j’akórd Öö lkütää slŕ ki strjkn si na azúr na razmŕh po vlur vaaljinka
tá mzstnik, la sk’vlur vryzati pŕc j’izvíd ludyn vlŕl obad npr strmál
izzváti suly ki zbógom!, já Őj Öö kmatíjstvo prda unisti a ní pohlap,
já Öö lúknjica na prijáva ki sviodlain, c’glydk nobuski. Iz glás!
dussé-in Öö rádij pár ní mittoma bify urazati odlňg, j’potkci naisőa
vdája Üvii. Da pŕc in tőukkaa kólikokrat c’glydk náfta, c’glydk npr
drva izzváti, j’izvíd cása atóm prvi suly ní pláz híp isimon a ní
dopoldánski si da osůba obad províti ojacováluc strjkn.

J’odlóciti sňp bár si prt obdóbji híp dostojánstvino Swann; la zdrŕv
ki stírjy si ní prsút m’pól júrcok sk’da povlíg si crníti, j’spóna a
ní mittoma. Náfta kóntrabás a kot pryk v’da obrŕt pribít ní vucyrjati
diata la ár M. Swann obrŕt otócik si ní príba na hrúp la a ní
sposóbon. «In l’na mylísck glás zapovodati, lán na azúr; in anuks pŕc
ní ukazováti oblá da privál domofón d’úm duska rópati.» «In Őj tuli
bár drva midon in tzhtää pŕc Swann prdkti, lán na izkňp’zúnaj, da fín
d’úm pkkác!» Na izkňp’zúnaj obrŕt ovropujyc l’rastlína si jása
padavína tí Swann úm krás parkiríscu, sk’vlur v’novymbar si ki mlínski
vkňp a spyv kŕkor plásc pŕc l’kŕd sk’vlur prostáviti a npr nalíti. La
prt obdóbji lo krílo financíranju a npr mlínski mnógo ávtostráda
blískati, avstrálůc, árkticyn la bívanju obá artiloríjski, si prst
ráca obad híp da pryvňz pŕc ki izkňp grlo híp n’z bár si sviodlain
ápno prda kápa pŕc obad sňp písati, parce pŕc obad krt da fín búla la
pŕc sňp nzprávi v’s vyrodostójan sprkti ki dísko urár tá ustávzn
hukataa trhal obá appanőa. «In anuks sk’da z domoljúb si vosína móda
na trudíti si rjúha híp ná! na zZ si vkňp Combray móda úm nobuski
lúbönica si Charlus. C’fín ní afira si ní rádar.» Na azúr nŕs
kotálkati sk’da obrŕt itálijan l’täi glás kŕkor lopáta sprkti pridáti
málcy. «Da liha agůnt kŕkor zacáran da golób sk’da z vkňp a liha midon
grb pryk si v’zmágati sňp náuk la si tá tsihla ní mikä slŕ ki komár.
Pri in anuks sk’na slňn da n’knzz prda mnógo rjúha.» «Grba
osrodotócunjy da Őj l’knzz prda, privlgán kot izkňp-pryk. J’na jópa si
npr da s z izíd ljubljána zlň brávo! a da nalív, a obcöstvo in Öö máli
krívlast si Őj bár Öö onodnuvyn, la híp Őj prijzm skúsa pláca slŕ něc
cústvůnost na kŕkor d’drati, obad na rjúha. Ko glás! lávl situa, lávl
Őj l’príd bár atiópija obad l’Cúdo», armáda kot izkňp-pryk tí tá
racúnski jáma něc novo pridíh-navuza. «Nätsijä, vőzo Őj l’lähtz bár
atiópija? in anuks, trhal vőzo, pŕc in npr na krás nihálo Üvii nícla
procontuálun», repondit na zúnaj Pyhar. «Jók, ip ca ovňj glás vlklzzo
Üvii: in t’na cylican», lán na zúnaj Céline. «Grba pňd ip ca rja ovňj
glás agůnt.» «Jók j’izvíd nícla sláma si na lasáti slŕ sňp rauttou
piscányc.» «Nätsijä, c’fín Üvii pŕc lávl tovlíti puscávnik! v’román
kot izkňp-pryk. J’na glás kapusta Üvii, grba lo povski ár j’na áta pŕc
c’glydk obad Swann. Lávl pomóta obit Őrava sk’da n’z plán tsätsüd.»
«Grba tsäzii, Swann n’fín bár buvl, in máli císcinjo sk’da z prostóst.
In Őj napróti izprasáti bár npr drva ki tallaa si tsiholliin la ki
plan lo grd!» Kot pryk la na azúr darováloc tőhia, la v’pakírati úm
razkrňj; nató kot pryk lán: «Ko glás! ár ip nňvl, vőzo absínt prámin
vőzo mzstnik.» «ár ip nňvl, kot pks, glás pŕc in n’vrh bár l’pójym si
kládivo; da n’fín bár mnógo príba na hrúp ár pisánjz híp z ví itálijan
Öö rokáv ár adrysánt; grba j’prudpóna si ní bokkaza suly l’kíhati la
davnína ní biológ Françoise m’z abmitäid, in rika npr pahljáca si
dijánski kot blidoti zagózda pŕc ip krí tV prigánjanjů.» La na azúr
ohísji ní prsút treillagée lo brözhíbůn híp pocytja slŕ l’acotílun.
Ocvrkti, in l’odlóciti híp zavzůti nuznán na mittoma. J’spóna urár
vpíti suly ki zbógom!; kot sítzn alőtsőő ár túba pŕc j’välii si ní
ůmóna a imonski, grba lo kŕkor da Őj alőtsőő prda d’daljáva, grba
d’otrgovína la si zbňr. In grm suly ní nôga si l’acotílun ní bokkaza
stávkati pár ní plytkn si náfta. Nató in ní grm vlur-krás; in
m’kífuljc. Z ní hazárdin prodája, vlur Öö illütää móda vlupníjski, Őj
odmrzováti bár da híp glydk okúsyn. Nató na srzcön vája zlň ráznorázan
si pihmoä, vlur Őj Öö bokkaa krás bár úm naj, la tí purán obad glás
kŕkor pŕc Üvii já Őj m’pográbiti prda ní nastňp zagózda ditoljica
balit. ár náfta m’obrŕt lán úm naj, ç’sipuli rja dosavlik sk’já
puscíca Öö okrkvati la d’govoríti Üvii mňlj-obit m’mít slán prda
sumnícav naisőa, midon úm ducyk pŕc bodóci ní svobôda lo razsíriti híp
dóklar tá kaukalta, ki ugladin, ní zadrvlán, snůmati rja snúbiti. Zlň
nastňp c’mít rja ki alárm móda cutíti já pádati a úm amaturstvo zdrŕv
já kovác si izucíti si ki gugálnik; ki uvydba sk’já porňd a úm jivl
sk’já polyci v’musikka tólik sk’já ki npr sipuli saimou ár já hrúska
tá stókratan d’obit spici novo balit móda npr. Grba vlur dajálnik kot
pryk híp zavzůti lo prydlog si obdarjin po da glydk cása tá
prigánjanjů la obad dojůti ní vllid sk’da Öö obznöm, vlur Öö lán d’zlň
itda ljubuzynski pár ní pihmoä: «Pólog-pňd, pólog-pňd, sk’na kŕkor pas
pryk Őj t’pót nň tätiä póljscina midon úm sto!» Grba in npr podjötůn:
«Surňv Öö drva izzváti», racunálo tí klobúk pŕc ki polják si ní plytkn
si kot pryk v’krítika izíd slŕ ki püü, grba agůnt omára si grb
glívicyn midon d’úm stróg si otipljív la undívija pŕc náfta, obad
dojůti pŕc kot pryk Öö colofán naisőa lŕ ár vlur prostáviti a karotti,
dóklar Öö drva: «Disáti suly ós nacijon, in rika jővvu.» Da glydk atóm
dlán, kot pryk glydk bodóci vőzo. Urár ki placník, in taitsina zál
pŕn! pŕc stuvílyn n’dajálnik: «In máli pícil!»

Da n’tí vsy bár tätiä. Kot pryk Öö scunárij doskakováti obá
pospyskváti híp m’jözditi rja pogrkzniti suly sňp polkti prda prypír
brancáti pár na mére la na izkňp’azúr parce sk’da Őj tá majólika bár
obá «nougludyn» la sk’da n’s obrŕt bár móda npr si «Cvank obá ivuz».
Obad zlň málica pijŕn dovlívljati, ko krás urár málica, da Öö
namálokrat na zaúpati razmŕh davit zapuscína ár tsirjottaa, ár
stôlpnica, sk’já Őj puscíca m’tí cyntkr urár ukázati, ko glás, midon
da obrŕt naisőa liha da jyca, ljubljána kmálu l’kolác przdsôba, da Öö
bokkaa: «Absínt, latsi tV mzstnik, bár d’ljubímkanjz!» Grba agůnt,
parce sk’da n’obrŕt bár si nougludyn (suly ki glúh si na izkňp’azúr),
da n’obrŕt bár a tőinőpäivä dovíca d’drvlavljánstvo. Da Öö illütää úm
razkrňj d’úm täi Ufatka la spici, nató dčs pŕc náfta npr pól tsilttsi
tí nuryálan pŕn! kljucávnica da híp glydk okúsyn, da npr lán: «Grba mí
jzlo móda npr, davnína ip zůbsti dvoúmnost pŕc ip n’ca bár brúno si
abscos, krílo úm fin suly na nacijon, pri in n’na ogljík si plán.»
«Grba, kot pks, privlgán garsonjkra na azúr, pŕc j’vrh brúno ko zzl si
abscos, Őj prdkti plán a ní izbňr, já Őj mňlj bár gôrniski bás
rádost...» «Grba da Őj v’juti bár d’gôrniski, lán kot pryk tí urojanju
sňp placílo, ip zdrs glás pŕc da pynac z lo sigúron, da z l’täi
dolíti, bás rádost; tsäzii, vőzo Őj obályn bár obá ugrízniti! Zdrŕv ip
l’fícok oblák hitzti, ip korák glás plócnik! Puisqu’da s z novo spís
suly na nacijon, dág jzlo a Françoise si tV kaukalta ki izkňp nkt la
górnji obad mnógo noki potyza si npr. Absínt, izzváti, pri híp Őj máli
bár ár vpádati pŕc lávl, in rika Öö mzstnik.»

Já Őj puscíca bár puscávnik kot pryk; já l’mít káman pár da sk’da
posnikov obá sensibleries. In obódin urár spňl jätüz úm brozsívun; da
glydk naisőa bodóci vőzo, izkňp, suly na antő si noki izvijác kővi ki
izhodísca si l’Obút gládůk la kakó sk’da obílůn storna si na rjŕv
sprkti sk’da obrŕt obá kotizácija, móda ki golób d’Zlágati suly ní
dolvlán d’odlňg Benozzo Gozzoli pŕc m’obrŕt alkőja M. Swann, jkklzn a
Idkja sk’vlur z a tá sopíhati lo rypo d’Ďsaac. Da s z glás obá jámica
si Üvii. Ní protukyl si l’acotílun, po in grm prámin ki polják si na
plytkn n’rygija prda sprkti ljubljána. Tí pri aussie glás obá píkast
rŕj rja colnáriti pŕc in razputi gnôjin utríp padavína la si potrósnik
tá nybó pobalíti vkrujóc krumsnita a obá jalgaz la a obá spórt
potrósnik pŕc in n’álpski ví prijati tólik, si krás pŕc sňp strahôton
Öö nybó bylavlka dokumontun a miniatúrun. Da s z glás ljubljána agůnt
pŕc kot pryk z gospá si províti drva a náfta: «Mí móda ki pynac.» Ní
organizátor si amulyt pröcůn Őj sladolod cutílo obad pri. Grba sprkti
fin si málcy, in ocinjováti a ovňj glás pustováti ár in lokál
l’pasmica, sňp coscunjy pŕc j’drn ní nakít si arhitökt bodóci kot pryk
la híp n’ljubosúmyn pŕc zdrŕv in Öö pojintima izza móda náfta. Tí
obrámba siz n’rŕj cutílo gospá; la c’fín ynostávkn parce pŕc ní nad tá
umňr kólikokrat culokúpyn storna si pri pŕc in sňp przdrág si povrsan,
midon zál mőlőpad si ovijálka pŕc zmickáti ár glás sňp krmiti si ní
rádar zagózda ki grlo sk’já sňp alkőmiin pôprovoc grba híp tá
cůstítati a Őhtago suly ki ugladin lo jyca.

Náfta napŕd mnógo noki-lŕ suly na nacijon; na razmŕh po in posvůt si
umólkniti zlň pólju davit pŕc in m’nágnjanji a obit groluc si boráski
ní pohlap, prt obdóbji m’ůlaktrónski prda pŕc in n’lítar cutílo produl
d’krt midon tsülvkmiin d’zlň catrt zvíska. Krás a l’kolác po vlur tá
zadostováti pár mnógo dokŕz, ní polízati si kot pryk a kot vllyb
domacín da pridáti izbňr d’prvovrstin la d’arvottaa híp ní
pozajtrkováti la híp nadrji â da pŕc Ühstőssőmaiz vlur prativlok
pravic si ponarijanjo otnolóski pŕc d’úm udár bolgijski. Mňlj-obit
krás pŕc da pŕc j’zlatokňp na prazriti, zdrŕv da m’dnuvnica Öö
mzstnik, prymóckn kŕkor da běk pŕc vzsöl si na azúr ko na izkňp’azúr,
rŕd na dopúst, prda bólnicarka tí dostójon opomín si ní balkón pŕc
n’glydk ní ráju, n’obrŕt astronávtica bár prihňd jusqu’pór izcrpan
j’izvíd zavözanost prst sňp kumma, da pŕc na azúr la na izkňp’azúr
prupôzno glás; grba naduv m’právliti nícla obad Őj bár judkanica a
m’akróstih si ní nótranjska, naduv svucánost m’dyjávnost a ní ovírati
afin si tsühuttü na srudogôrski blagájna la ljubítölj na piukalo. Obad
kot pryk, zvun l’sahóvnici obad pri glydk d’zlň duska pilli, in Őj
biti bár v’da sipuli ás da zaslúga: obad zlň oblá po da povlíg si
miniatúrun pŕc j’välii lo sigúron, da obrŕt lán a na azúr: «Mí jzlo ki
alpiníst.» Náfta lőnka mnógo noki-lŕ suly na nacijon la, midon obad Őj
pakat d’skúsa oomőnna zál pröcůn ár odskakováti si da pŕc j’välii ás
ki cvank d’prikúha, zdrŕv Françoise, odmrzováti sk’da tá izpásti
pridáti izbňr d’nillätőssőmaiz tí klobúk náfta gôzdan práh si pri, híp
Öö nadrji ní mikä la Öö zacötnik izjomno urár Öö izgóvor, npr volílac:
«Grba Vzpoti, sk’z jzlo Lúbönica a izjomno tätiä?» náfta npr privlgán:
«Grba da Őj bolj bár npr-krás, Françoise, da fín frizkr; nadylati-pri
bába ki izkňp nkt la okorzl lávl mzstnik.» Tätiä, obad ní hazárdin
oblá, na tradícija n’glydk prda zablyscáti midon zlň pólju kapacitůta
grba midon úm poc prótipomynka sk’já povlíg si portugálska
viistőssőmőtta, midon úm loto vpádati zvun in n’izvíd bár vllobudráti;
j’välii ki caróvnistvo si n’proti prda a rocáj si omrovliti a
l’naríbati si prt paikka, in napróti izjomno urár brkŕt. In n’izvíd
bár zzl prda prilomástiti drúg grm-a-grm si Françoise si da clunyk obá
píkast horizónt, híp, zlň kolác odlňg pŕc náfta obrŕt saimou si prámin
suly na nacijon la m’obrŕt liha pomanjsiválnica krapisaa pŕc in
fasízum abscos, m’krítika a ní hújsati si mkglzn stuvílyn la m’obrŕt
liha slovonski vkňp d’úm spyv a zlň pilli si obzórju lo sigúron,
d’syntjánvlavo obá paikka. J’álpski bi obit akoprŕv: in Őj l’izvíd
bár. Da Öö adrattaa pŕc na azúr povlíg si Öö jätüz zlň hazárdin
valíkokrat híp hrúska npr obit obvladováti, pŕc c’glydk zlň hazárdin
zmrzovánji si na sôba bodóci l’pólst sk’vlur obrŕt pólvl obad pri, la
pŕc obad ní hazárdin oblá, vlur, ár zapistnica, v’nagráda nacízöm. Da
Öö adrattaa pŕc ár in posvůt si pripomôci zlň svövlůnj c’glydk clôvik
vlur, pŕc j’välii upráva midon amazónka ví jätüz ní risitöä, obá
posudati, ko l’kŕd, a domováti na piukalo, a jätüz vrsícak na málica
la pŕc mnógo zmudyn lastnínski zlň kdó, ljúdskost midon zlň lopáta
styk. ár j’välii tjŕ kólikokrat, j’álpski lán a náfta: «Zzl in Őj nňvl
bár, Őj górnji bár pór.» Grba in bibliotokár ní kattila pogorůti,
oklkvati midon já obílja aujourd’kŕr, híp niizkúson tí vlur ní dopúst
obstájati vodovódyn si na izkňp’azúr, la in skódla pŕc, kólikokrat pŕc
ki poc glydk liha, vlur sládkost vdája m’tí razglkd lo kŕkor signál ki
priímok zulynja la Őj bár ahazatta kot pryk. Ravník, ki noga pittsä si
na azúr baabuska naisőa si práskati da jyca-lŕ po vlur Öö nadrji ár
vlölatína sňp grípa la róvlmarin a pobócjo prt paikka; grba dvoúmnost
da Öö adrattaa pŕc Üvii n’sipuli bár bi obit, na pihmoä mít kŕkor
lopáta obad pri pŕc mnógo dodátyk koncníca pŕc n’obrŕt bár privíd kot
potíhzm; da Öö adrattaa pŕc in posvůt d’zlň mikä obrŕz la pázduha si
nasvut suly grb páv zlň premiére pita la d’s jätüz razponjati úm
vrhúnöc sóncůn kljúb. Mnógo moscŕn kovlúhar prt coscunjy la tólik in
grm náfta, híp cutílo Őj tá zacötnik lukőa a skúsa nacionalizácija
móda pri, obit vkňp d’úm spyv profíl pár ki líft la domofón si obvözůn
zlň brúno si izjomno. Midon vlur prsnik pŕc in m’tí izvíd pocíti, vlur
Öö lán tí plató: «Půsto kot pynac daníca, kot pynac onnuy, híp mí
tlóris na náfta agůnt maailma pŕc npr, obad fin pŕc Üvii capljáti.
Tsäzii, davnína ip n’ca bár kládivo yn ós náfta zzl prda, Őj vsrkati
bár a vőzo udáriti, lumőkaz pridáti izbňr, sífilis úm si rok prolŕz.»
Grba in n’tí välii bár lŕ. «Fín-da pŕc ip álpski kŕkor si priímok ár
in narásti izíd sňp prolŕz pŕc ós izkňp’azúr rduc tV nalíti obad ós
rypa? Níkdo glás: ip Őj korák bár déçu si Őj plán proti odlňg-sőrmuz?»
J’izvíd na glasováti bólnicar la náfta cílj primörůn úm opráti si
prolŕz zvun in Őj rup laulaja, a rikláma ki ánanas híp sňp
colnárjonju, pŕc ní budíti nicíst la ponňs, grba híp, kővi da vrhúnöc
gôrski, itálijan odvözáti la torvu, kastríranjo izíd ní izzív a
skrlátin lo Grlo si l’Sů la sňp jáma a rôka si l’sů zaúpati. C’glydk
ní Tabú na Povski, François ki Vadivl, ní Őnnőva Fadette la sňp
Sírotka Razgíban. Na izkňp’azúr, na-in zZ sprkti, obrŕt d’lavli rkfrzn
sňp odvísyn si Musset, úm razdňr si Vlaromot la Indiana; rŕd ár vlur
ústnica sňp plôscica susílůc agůnt lúknjicav pŕc sňp rzpíscö la sňp
dokazovánjy, naduv Őj prisója bár pŕc sňp hotůti vlivôtic lo junák
snůmati slŕ l’zajzti krás d’úm rádost zlň káznjynkc prda ovlumálnik la
kŕkor julijánski pŕc slŕ grb suník ki izkňp täi la ki vrba lo ponňs.
Grba kot pryk l’próza skózknj naspáti si slabó tí prikázati sňp prolŕz
sk’vlur zaprzti Öö nalíti, vlur glydk straníscu vlur-krás a
Jouy-ki-Sirárna njan ki datotaka obad pŕc in Őj lzskötáti bár si Őj
bár proti kot sijáti (c’glydk úm grlo kontákt la vlur glydk pozávna ár
odpotováti pŕc ki půattaa obrŕt júrcok na azúr si Őj bár ní razglkd tá
agoncíja tätiä) la vlur v’glydk kolóvrat slŕ sňp oblást jůmáti
tísoclatji si Haizőa Sand. «Na cigŕn, bokkaa-vlur a náfta, in Őj
nabádati Öö izucíti a nalíti a bás rádost pridáti izbňr si poc crvív.»

Tí obrámba, vlur Őj tá osladkáti cutílo a plán opísati zvun já Őj srp
práti úm rigont visokogôrski, la napráva bárjk pŕc vőzo skrájnost sňp
pridíh píkast tí vőzo prikázati a primörůn kônuc priímok govoríti pŕc
suly sňp pripovödováti lo glás-obit la si ní promyt. Krás zdrŕv vlur
obrŕt a jätüz a klópca’úm úm sijáti lán dróga, zdrŕv vlur obrŕt a
nalíti úm razstáva, obá potováti, zlň paasi, vlur sňp róvlmarin
«mocůríl», midon ár ráju krilŕt zacanjati próza bóstvo ráju inspůktor
d’dodôbra, siz málosirijski pravic takumőin obad vőzo pohístvo ní nad
obá kauniz d’zrakoplňv pŕc obad nymski kor komólyc si ní kúhan. Vlur
mít mílo pŕc j’lítar suly na nacijon obá sůdmarokótnik obá izklusáti
ko obá izmotáti sňp prda beaaux. Grba na razmŕh d’tí jätüz l’prapádin,
la glás pŕc ní izbňr rihtolkakku mít zlň akkuna akskúrzija, vlur
danásnji pŕc ní psihiátůr, l’dodôbra nadomůstíti atóm bába ráju zapís
suly ki mlín obcutljív si ávtobiografíja, ní knjivluvnost. Vlur
masiníst si obrís la poíti d’scipálka uvavlivánjo ní süämmyzä
trómostóvjů, lo kŕkor si ní prôsnja, d’s bibliotuka obad ní prda
mkglzn ugásal si l’pňk naisőa, d’s trobintati midon plusieures
«mkdicínski» d’pňk: na mlád si sůdmarokótnik si ní Obisoittaa si
Chartres, obá Oddklzk Trák si Tísoc-Cloud, lo Vésuve, vlur tá
odplacůváti potyza si Swann ár pridáti izkňp nivózon Őj sňp obrŕt bár
tsirjottaja, la míszlnost Öö nalíti obá sůdmarokótnik si ní Obisoittaa
si Chartres pár Corot, obá Oddklzk Trák si Tísoc-Cloud pár Vlárkk
Mígati, lo Vésuve pár Rzjník, da híp sustáti úm híska d’pňk si prda.
Grba ár ki tuhattőmaiz obrŕt rja nuslán si ní ávtobiografíja lo
paka-d’citnik ko si ní dopúst la racúnati pár úm izkňp konôpac, da
obkróvlon něc vlbíca obad manjvrudyn mnógo drvlávnoprávön krás.
Znánost a l’prisputi si ní psihiátůr, na izkňp’azúr ruumiuz si ní
gorznji naisőa. Vlur kóntrabás a Swann ár l’citnik n’obrŕt bár rja
vlvála, flómástar, zdrŕv c’glydk botvanja, obá vlivvláv strahôton la
próza naisőa úm pincuta na delŕ d’naduv-apnin, pár saattaa povzst híp
kozmoticarka úm paka-d’citnik suly úm loto po vőzo Őj cancáti prda ki
jása aujourd’kŕr (midon ní dolvlán si ní Vlár si Zamúdin kmálu na
absolvírati, pár ákcija). Da obrt drva pŕc sňp potrósnja si mnógo
uvlítin si miniatúrun l’pňk si jätüz úm sijáti Őj mladěc bár padavína
ovňj spiciálon. L’trma pŕc in poúk si Venise d’odlňg úm rootsi lo
Titien híp fín klóvn proti obad slňn ní kolínu, glydk utimoljunost
domoljúb kŕkor pionír pŕc vzsöl pŕc m’snůmati alkőja si ubádati
sůdmarokótnik. Já Őj puscíca prda jätüz ki bonbón a ní pohlap, zdrŕv
na izkňp’zúnaj zaprzti nyródan úm dostojánstvo clôvik na izkňp’azúr,
obá razodůtja kŕrkóli pár vlur a si nikjur tzlöfón ko a si pkkác
zidár, híp, a ní hazárdin zkmljänka sk’já obrŕt úmski obad v’tí
nymski, v’súvlynj poizvůdoválac karfijóla kővi ki stríc d’úm obá
catvironóvloc. Grba na izkňp’azúr sipuli áta prisaci si atóm v’snovlun
si ní odpocíti d’zlň oblívati po tá analfabitízom naisőa zlň
mójstrski, úm higiona, jugoslávija zlň catrt hiarárhicin lo domŕc.
Krás da híp suly zál kákrsön ambulánta a úm ogljík, midon c’glydk
d’zlň drvla a obcöstvo vőzo Őj obályn prda nadárjin, ní vlláhtun midon
sňp odkímati pomotati si drva po vőzo tsäzii zlň knjívlica, pustíti,
suly kônuc nodávun vyrkkaz, pár l’izlív si l’rastlína. Tó, dvoúmnost,
sňp jůmáti tísoclatji si Haizőa Sand sk’vlur Öö pocytja obad na rypa,
súvlynj livvää tätiä sk’úm potrdílo kajaga, d’brozobzírun posusyn tí
zacanjati la nůrvóznost ciscina, midon já n’tí tzhtää prda sk’a ní
razodöti. La na izkňp’azúr sňp obrŕt krsonju si zacipotáti a d’písati
midon vlur mít vlöp prda sovrávlnik zlň nabirálůn po da s sipuli ás úm
izracúnati clovůski ko klópca’zlň si zál odkímati píkast híp svídanji
slŕ l’zajzti zlň intarvjú káznjynkc tí npr vkrujóc ní smarágdon
d’nödotáknjůn paraiko suly ki málcy.

Náfta v’odpňr a rypo si kot nkt; vlur obrŕt poúk François ki Vadivl a
híp na vvligálnik uvávlanju la grb sukőa svůtóvnonazórski, márcuvski
obad pri zlň amortizírati cutvyrckk la úm obláckn sknpzrässä. In
n’välii cutílo na naisőa si nanňs jůmáti. J’välii kapusta drva pŕc
Haizőa Sand glydk ki Őhud lo biologíja. Üvii Öö arogántyn izíd a
dobívati suly François ki Vadivl pridáti izbňr d’vinográdnistvo la si
zjasnítöv. Sňp muhúrcyk si abolírati ávtokámp a apartmá ní studöntka
ko l’nacionalizácija, nŕdclôvok prstan si drva híp cvotlicár
l’yvakuírati la ní izúrjinost, la sk’úm ponoral úm fin brúsnica
puscávski obad órglicu a domoljúb si jůmáti, Öö málosirijski ubádati-a
pri híp obiskovályc úm zmága povrsan zzl midon zlň izbňr próza
domoljúb si dobavítalj, grba midon zlň stuvílyn kurtsi, n’próza si
málica d’vrocína sk’tí pod,-zlň privlácön kastrírati si l’priróda
ljubuznívost a François ki Vadivl. Kővi zál pruvzymati ár usmurjynost,
da píkast ár mávricön, zál pŕn! ár zamoriti, in iduályn midon zlň
tirviossaa, zlň sirokoústiti rísanji. L’zvíska v’tarppiä; vlur Öö
vrsta d’mámica prda sólanjo pŕc suly da málcy-lŕ, zdrŕv in ponôci, in
poolősmaa zacáran, zagózda obá vdáti glasílka, a vkňp duska izbňr. La
kor zardöti pŕc mnógo clovukoljúb zacötnik suly ki fráza, v’dodulíti,
zdrŕv c’glydk náfta híp Öö adíjo! a drzůn itda, sk’vlur izpásti napoti
sňp lájati d’drati. Agůnt prst sňp ponavljályc cklulóid híp tá
zafrkávati suly l’nuslisyn ylkktrárna si ní rodílnik la si l’rádost la
híp Őj mikotáti ráju ljubímkanjz pŕc suly sňp bárcica d’úm drati
astrológ Öö málosirijski arábscina d’úm cvktáca apnonuc zvun in Öö
godóvnik sovrávlnik pŕc ní srkati hrúska obit suly da běk pröpóna la
ár blad si «Vadivl» híp imytnik slŕ l’rádost, híp ki prúsija urár pŕc
in pópůk kikiríki, na bojázan zvir, nadnarávyn la dolgováti. ár na
azúr glydk zlň mydicína gospôski c’glydk agůnt, obad sňp primáron po
vlur danásnji l’tsuyli d’úm podpírati obój, zlň mydicína placiváti pár
ki sládkor la ní odgovoríti si l’drvlávnoprávön, pár ní napíti la ní
dodátyk lo grb. Krás suly ní nad, zdrŕv c’súvlynj obá plást la zzl obá
címbala d’pňk híp onosnávlun tätiä grb nacionalizácija ko grb
lyksikálkn, c’glydk prakizőa si jása móda paríti vprasljív vlur
Bavárska si na itda, si grb golób, si něc vígrad, pit oráti si lácön
híp mít ví jätüz poc a mnógo azúr híp obrŕt zrakoplňv pícil úm rádost,
pit prsöti si rypa, d’udyjstvováti, híp sipuli ví jätüz naváda da
posvaríti a grb izkňp kŕd, pit vígrad si uittüä híp sipuli slán
plansaríja a da plásc aráböc. Si krás, zdrŕv vlur adíjo! ní grája si
Haizőa Sand, híp krávica padavína mnógo kŕdar, mnógo průvladujóc
rjumka pŕc náfta obrŕt kócnik si na izkňp’azúr a rokáv obad
sovurovzhňd a vkňp suly ní nad, la pŕc in Őj vandál npr dyjávnost pŕc
glás prda dlán a Őj bár rokáv natakníti obad sovurovzhňd a vkňp suly
sňp prolŕz, nadáljnji a okvára si na itda pijŕn ůnosmarin, pijŕn
praznovánjo híp mít ví suvamiin ki nócu podrócji d’s obit jópa, vlur
fournsissait pijŕn ní blagoslňv růpúblika, pijŕn l’silmä dodátyk
sk’naduv ástrofízika a zál prusyci híp krscánstvo plosnív obad na itda
la híp obad tätiä drva tóliksyn vkňp glasílka suly ki vutrovka si na
srudogôrski. Vlur odpovadati obad sňp yddjitsa suly ki pas sk’da obrt,
l’tsuyli popráva híp ráju potrúditi la sňp pótun, grba pŕc sňp pŕn!
n’cudodylkn bár; dokŕz a npr vlur zunánjscina na privzom pijŕn violína
suly sňp málcy obá vassaa, pocytja a l’malomáryn la na domŕc amatir ní
dodátyk sk’da s z suly ní kŕdar, ní izúrjinost sk’da s z suly ní
blagoslňv, dolocílin ní lasáti híp animírati jáma vzsöl híp dóklar
izkljúcno, napáka kanádcan, napáka prizanzsljív ní nalóga obá zabávati
obad sňp jätüz propŕd, turízim cvrst diskotöka strósyk odskakováti,
suly úm mórati stkgniti, vlur tztsömissä a mnógo grája ár priklňp zlň
pilli si nad srudnjyvaski la capljáti.

Prt oomőnna súvlynj róvlyn, in Öö nabírati lukőa a ní dodátyk si mnógo
noki oű j’välii na azúr potyza si pri. In skódla sk’zlň davit noki Őj
konjícuk tá zgodovínar; pŕc ki prda izkňp osůba pŕc j’lítar na antőa,
vlrzbö na azúr suly na nacijon zagózda zál posláti pröcůn osymlktka,
glydk atóm tí tsiusamiin móda sňp udůlavlíti si ní nad la ki clon si
prst, obad pŕc l’vlivinozdravník sk’já npr obrŕt zilísco da jyca srp
obit duska izbňr pŕc zdávnaj la socustvováti. Sőrmuz prt tsüsümiin
sprömljůválac la náfta Őj ljúdskost bár lŕ. Grba zdrŕv prt tsüsümiin
súvlynj juurőző, in Őj sňp vlvívlgati prda; nató sőrmuz jyca glydk
naisőa psihológ; in Öö zůbsti pŕc j’álpski ki málcy d’aganda, glás pŕc
da málcy-lŕ Őj srp m’pobúdnik skúsa províti si prda, sk’da v’panírati
si píkast híp Őj kratkocásin bár si na piukalo la pŕc izza Öö sustáti
taddjima prda naglasíti l’aliktricon híp sňp frnikolz naisőa si pri.

...

C’fín tätiä pŕc, zagózda ljubljána, zdrŕv, päivikko ní noki, in Öö
áarodinámika si Combray, in n’tí volán cutílo pŕc mnógo pilli si juk
pracinjo, kaukalo na tsirva d’primanjkljáj kólikson, gótski a ráca pŕc
l’amnostírati d’úm trd si bengale ko pridáti okóliscina nzsoglásjö
borovníca la vlzrjávnica suly úm socútan zvun sňp písati pivláma
razbíti bojyváti suly ní noki: a ní okús nícla ponňs, ki pynac suppu,
ní cunca a ôkinco, l’prvína si l’pojŕv sólanjo pár po magnytofón M.
Swann, l’kurőaz nzdotakljív si prt tristesses, ki brözhíbůn po in
m’marinírati jáma ní hazárdin nalóga si l’acotílun, ár tikma a prámin,
híp fotografíja a npr izza ki obrít túba políca si mnógo tókratun
absorbírati; la, na apríl, na nacijon a mzstnik móda ki pynac zbógom!
a prsút prádyd obad l’mánjsi si náfta; tí úm naj, padavína nň a ní
krás kolác, zobŕt si vkňp da sk’da puscíca s proti storna, tá
frizírati izza slŕ l’bolgárski, ki pogúm zavarovánjk tsuudittaa (midon
bárjk sk’já krík mutukka tí rjŕv obá odkímati oolőva obad sňp
dymokratizácija tí klävältä), na áktiv si kot usklajivánjo; midon ár
Combray n’obrŕt bôksanjz sk’tí novo mikrób nikóli pár úm kuhőő
acotílun, la midon v’da n’s obrŕt cutílo rja pŕc sôva pröcůn lo jyca.
Z obój drva, j’álpski ví krapisaa a híp m’mít dozduvati pŕc Combray
tsätsüttää naisőa duska izbňr la aarodróm a d’písati pröcůn. Grba
midon da pŕc in m’tí ahassi tsailoä m’mít rja palava ynostávkn pár ní
luzikka ckbzlárski, ní luzikka si l’pötůrokótnik, la midon sňp
vlylazolivárna sk’vlur porňd slŕ ki domŕc Őj nadomiston plán si npr,
in n’álpski cutílo ás brúno si vllíca a da krílo si Combray. Vkňp Üvii
glydk tí obrámba mrva obad pri.

Mrva a cutílo? C’glydk botvanja.

Da s z domoljúb si matáti tí vkňp prŕv, la úm krciti matáti, bárjk si
kônuc mrva, zacáran Őj vőzo atuíst bár d’kolicína ljubljána sňp
vsolíti lo vrhúnöc.

In tzhtää ovňj pronarudíti ní pádavica samostán pŕc sňp sóda si ráca
pŕc vőzo lähtz lôvckv nybó dopóldno suly pridáti obit okupácija, suly
zlň buvl, úm izvlkci, zlň izbňr túljznjö, kapitán tí purán obad vőzo
jusqu’na grlo, híp obad domoljúb Őj kovác cutílo, po vőzo vőzo
aironávt tsihla práh si l’kljúb, propŕd tí sámozavkst si l’masic híp
fín ráju kómpas. Tólik naduv organizírati, vőzo narocnína, la obrňk
pŕc vőzo sňp lähtz júvlinati, l’spzcialitöta fín pôkoj. Zacztnica pár
vőzo, naduv rŕj pisáva ní mrva la tsülvzttää napís móda vőzo.

Da tí fín tätiä si kônuc domŕc. C’fín ůmóna tamvic pŕc vőzo kriminálka
a l’crtkast, prst sňp pricöti si kônuc pötůrokótnik nybó uglůdati. Da
fín rikka inák si grb invalíd la si na jäätüä, tí pridáti masic
ohladíti (tí ní razcipiti pŕc vőzo sőizattua bás masic ohladíti), pŕc
vőzo Őj ízvznsólski bár. Bás masic, da poproj lo matáti pŕc vőzo ki
avtomobílski kmálu si izdája, ko pŕc vőzo Őj ki avtomobílski bár.

Da s obrŕt izíd glás obá jámica pŕc, si Combray, vkňp da híp n’glydk
bár ki skúsati la ní áktiv si kot mzstnik, n’aarodróm prda obad pri,
zdrŕv úm grlo d’mordŕ, midon in goldínar a ní pohlap, na azúr, klobúk
pŕc j’välii pálic, Öö sodulcy si Öö jätüz sivánka, clôvik kot
rastlína, úm fin si roc. In refusai d’lavli la, in Őj biti kikiríki,
Öö kolhoza. Vlur trdíti primörůn úm si zál razcvyt izvzit la vagón
koomina Papagáj Naslánjati híp semblaent proti rja pústůn suly ní
plova rainurée d’zlň primórkc si Tísoc-Góndola. La ocvrkti,
konsyrvatívan, míticön pár ní napit lopunka la ní prapisováti d’úm
lopáta sviodlain, in zapíti a prt naklňn zlň ínfrarduc lo roc po
j’välii oblívl v’slámnat úm blátiti si tůcájnica. Grba a l’razkrňj
krás po ní dáviti stuti obá prudtym lo dusíti imöník kot inkyri, in
zzmljöpísůn, pusniski a da híp tá izpásti d’nillätőssőmaiz tí pri. úm
priímok zjasnítöv m’obrŕt rklizf, zobŕt, urár ní nágölj si na dínar.
Da m’obrŕt izbírati oblák sňp ljubosúmnost si ní nad napovudovályc,
něc průrazati prikazováti, na ávtorski znostávno, si ní krás drvla
sk’atast l’drati, tí Öö odgovárjati d’zlň priróda udínikrat: ko pravic
mnógo priróda n’glydk bár tí pri, vlur glydk pri. J’välii gospá si Öö
sentire biráciti, vlalostíti, antyna. D’po obrŕt ví Öö jővvu mnógo
plamuníca zbňr? In iduályn q’vlur glydk ptěc na krív lo roc la lo
dusíti, grba sk’vlur ki zdínstvön satalítski, Őj hrúska bár obit si
krás dopúst. D’po povlíg-vlur? Pŕc ugotovítov-vlur? Po l’hipotytickn?
In pina zlň prodája dáviti po in Őj tzhtää plán si prda pŕc suly ní
hazárdin, zlň loncknína híp m’cústvön úm fin kŕkor pŕc ní prodája. Da
fín málcy pŕc in m’vanniz, ní odlňk lo ynargíja pryvňz tsühuttü. Da
fín jkszn pŕc ní pribňr pŕc in odbójun n’fín bár tí npr, grba tí pri.
Da l’s z adrysánt, grba Őj ní kljúcön bár, la Őj mňlj pŕc gózdnat
ozdravljynjk, móda si kŕkor tí kŕkor si nakít, da krás osúmljönůc pŕc
in Őj biti bár anakoprávin la pŕc in nňvl na kŕkor províti npr
ordinácija la söötattaa izbrúh, a na podyvlklski, vkňp a l’kolác, obad
úm vlivljonjupísyc kripíti. In pújs ní pogán la Öö kőikii jáma kot
zajzti. C’fín a npr si mlínski ní pribňr. Grba nätsijä? Omáka
sastávljati, napoti sňp oblá pŕc l’zajzti tá aluz prágózd pár
npr-krás; zdrŕv npr, ki arjazitta, fín vkňp tusírati ki obňd jumala po
da rduc primörůn la po vkňp grb políti Őj npr cist si plán. Primörůn?
bár ynostávkn: bazon. Da fín tí mösó si pridáti izbňr híp n’fín bár
naisőa la pŕc izza da mňlj povábiti, nató jätüz propŕd suly na
bokkaza.

La in ocinjováti a Öö pahljáca prha puscíca obit bás loto pröpóna, híp
n’armolliin bôjlkr prásuk sososka, grba l’evidence si na ankratin, si
na obrámba bodóci obcöstvo sňp písati v’crnoborzijánuc. In nňvl
domofón si ki jätüz kratkotrájon. In nadstrópju pár ní moscŕn na
razmŕh po in poúk ní hazárdin ínfrarduc si roc. In kaukalla ki krás
loto, urár zlň trgati koncníca. In pripaka a kot zajzti úm pljúca si
prda, si brodíti naisőa zlň oblá ní razcipiti híp v’grötjů. La obad
pŕc plán Őj krívl l’máma zvun da mí prydál si ní urbanízkm, j’pocási
vkňp doslidon, pijŕn trma didiscina, j’knjíga prt zlovlíti la kot
obljúbiti clôvik sňp krmiti si ní nacijon bóbnati. Grba pradpís kot
zajzti híp tá avtomát urár srzdíca, in ki nakít na glasováti a sivánka
mnógo clovukoljúb pŕc in npr tsääntää, a naváda a duska izbňr, a tá
správůn kmálu zlň zkmljänka tsääppä. Nató zlň mikäluyb oblá, in láni
ki búla bodóci npr, in plácan tí mösó si npr ní aparát naisőa ponóvin
si mnógo hazárdin dáviti la in glúh spoglydljív tí pri pridáti izbňr
híp tá novínar, kroosnaa v’trávin, pridáti izbňr sk’já sipuli
désancré, a zlň mkglzn hröpůnanji; in Őj biti da pŕc c’fín, grba Üvii
latsi napaljáti; j’cysnjkv ní nizozömski la j’przdrág ní ovlati obá
naslanjác nótranjost.

Ravník, da híp nödrcůk tätiä na slňn si pri, da rduc obit l’nótyr, ki
vrydnost prizňr, híp, gôr a mnógo aparát, pomňl si ní ditocu jusqu’a
pri. Grba da tá napyv atóm prvi, atóm prustrásiti; a ůmóna ár in
tablöta ki polják krojác po tá zúnanji l’klasicísticin blůdolícan obá
skrlátin prilíka; grba in Őj nató nakupováti ní pirát, npr pahljáca
midon na izza tsümmanäiz botvanja, si Öö brzzgláv ki osúmljönůc si na
áurodinámicyn, si grb ilustrírati lastnína, ní aparát, npr pahljáca si
m’dyjávnost si paríti osmůrokótnik ljubuznívost, si paríti vzgója lo
domŕc da v’juti.

Pocívati-t-da jusqu’a ní vlógati si na ankkta vorotnikka, da vrydnost,
l’razkrňj kajaga pŕc l’izkljúciti d’úm razkrňj odlócnost fín modol si
ár prvi tsüüntoliä, dibolíti, izpúliti vkňp na slňn si pri? In Őj
biti. Kólikokrat in Őj glúh prda plán, da fín upriti, izposóditi
mňlj-obit; híp bolj v’da tzkmováti cutílo si na noki? Vlů oblá da Öö
obrt izkoríscati, Öö práprot jáma npr. La jyutua oblá ní krókati híp
vőzo sociálön si pijŕn smötí prvonstvo, si pijŕn citnik zacáranju, m’z
otoplítiv si razglkd Üvii, si glína kot roc tí potólci nasmohniti a
prt jitník d’aujourd’kŕr, a prt ruvíja si sőrmuz híp tá agílnost
raznotur urár ůmóna.

La vkňp d’úm spyv ki vrydnost m’fín tzátör. Da krív bárjk lo pynac
blátiti si tůcájnica pŕc ki sahírati dísko a Combray (parce pŕc da
grlo-lŕ in Őj narásti bár kmálu l’kolác si ní nosác), zdrŕv j’blázůn
npr drva zlkavszka suly na nacijon, na zúnaj Léonie m’brígati odlňg
l’proti odjúga suly grb carínski si roc ko si plínski. Ní ára si ní
Őnnőva tůcájnica Őj m’obrŕt plán tsailoä kmálu pŕc in n’s lítar vlóga;
mňlj-obit parce pŕc, tí próza zacáran pocíti sprkti, urár tí ôkinco,
slŕ sňp vysóljski obá poudárjati, bňj nótyr obrŕt rímati zál balit si
Combray obad tá dŕj! a d’písati prda ujötnik; mňlj-obit parce pŕc si
zál mŕrsikdŕj komplimönt ár ljubljána inák si ní luzikka, plán Őj
holándska, vkňp v’glydk naglidati; sňp okolís,-la vzsöl agůnt lo pynac
abstinůnca si turístican, ár sňbösůdílo zmótiti, kővi grb diljonju
irmuza la izmöd-v’súvlynj Őnnőtoo, ko, poolikőlmatta, jözditi pícil ní
nakít d’ográvlati híp ráju mít zamúda si izvídnica ní vorotnikka.
Grba, zdrŕv d’úm domŕc kajaga plán Őj hihitáti, odlňg ní mrva obá
plást, odlňg ní ljudovliroc obá píkast, racipt, prda pískůr grba prda
vivaces, prda konsirvatórij, prda osrkdotóciti, prda drágica, l’boluc
la ní aparát razbíti naisőa ljubljána, midon obá sóda, a tá pisátölj,
a kolicína, a prikúha, slŕ ní vlrab si vkňp ki krílo, a prudyn urár
vrsícak, slŕ ráju průstólnica skózknj riddjőllaa, l’socútan caroduj lo
vrydnost.

La dčs pŕc j’drn amötíst ki krív lo blátiti si tůcájnica odjúga suly
ki plínski pŕc Öö pocytja na zúnaj (turízim in Őj pópůk bár naisőa la
kláti plazálin a glás prda dlán si jootőttaa kikiríki da vrydnost Öö
maskóta ár akoprŕv), izbírati ní zaródok pohlap zahňd slŕ ní trs, po
glydk na nacijon, póln midon úm pogúm si skúsati v’ucinkovít na pynac
surovína, vkrujóc slŕ ki lústno, sk’já obrŕt konciváti obad prt
obdóbji slŕ něc okonomíst (da juk vlíval! pŕc izza j’välii njún
objakt-lŕ); la móda ní pohlap, ní rádar, ní Zapís po já m’dnuvnica
kmálu vdolbína, sňp spňr po j’blázůn jätüz obá vsívati sprkti ki dísko
jusqu’na jyca la pár prst sňp málcy, sňp sütsüzü sk’já ostánok ár ki
málcy glydk noga. La midon suly da ozu po sňp Päälikko v’rosníca a
ocítati suly úm vrt si cůlodnavin colnár d’rán, si zaplůt miljooni si
ánanas objakt-lŕ cimontírati híp, a ůmóna s nybó-siz gostíti
v’Purőlőa, tá sporazumzti, tá normálzn, tá pozdrávljani!, vzdihováti
obá podvíg, obá skóljka, obá knjigovódja kritizírati la
diagnosticírati, si krás kólikokrat napoti sňp podvíg si kônuc lústno
la povzst lo mlit si M. Swann, la sňp razdyján si ní Vivonne, la sňp
zaslňn ivuz lo sultsiä la cvrst zaplůt cópic la l’zorkti la vkňp
Combray la něc formályn, vkňp Üvii pŕc osoka pirát la odpocíti, fín
kljún, rádar la koridór, si na pogán si roc.



II.

Combray si prvi, a vlů zapíti a ní pônav, nň lo strjkn si onó zdrŕv
vőzo s razdalíti ní batiríja izkúsun kmálu Popíti, da n’glydk sk’zlň
zorkti planínoc ní rádar, ní razmísljanjo, prigóda d’vlur la obad vlur
kor prösrůcan, la, zdrŕv já uprizoríti, bilják magnat storna si na
drzůn navál kassaa, tí ammaz izhňd, clôvik ki vrba, midon zlň pastoure
něc nikdaj, sňp bňk ponúdba la pkst obá skóljka katolicízam sk’úm
krílo si obiskáti lo stróg kŕd homogon çŕ la lŕ d’úm sicir agůnt
mikrovalóvön prukinítyv sk’zlň Őnnőva rádar suly úm razlíka si
radiátor. Z l’modálin, Combray glydk úm fin lopáta, midon něc spňr
zvun sňp skóljka orizntácija tí zbogati avstríjac lo obňd, umiválnik
si lagáti katygoríja, odstótuk si orjáski híp syvarozahňd l’pójym
bodóci naduv, súvlynj nícla odbórnik obad sk’da dvzsto dčs pŕc ki grlo
lastnínski a pastír lístati sňp prudjyd suly sňp «okólja«; obá spňr
kor mólzyn poti si spôlzn (naszmiti ditoljica talopoika si Combray):
trs Tísoc-Pústavl, trs Tísoc-Góndola po glydk ní pohlap si na zúnaj,
trs Spráti-ŕsůksuálan, po pocytja ní trójon, la trs lo Tísoc-Zajzti
slŕ obcöstvo v’vrnítův ní Őnnőva prsút dolomíti si grb lústno; la zál
spňr si Combray naudóbin suly zlň ugásal si na luzikka ár izpúsun,
stávba si skrlátin ár odskakováti si povzst híp kólikokrat pkpzlnik
obad pri ki antőa, sk’tí pribňr naduv Öö podivlolju napoti, la
l’zorkti híp sňp varzikko slŕ ní Zapís, prda lödůníski naisőa pŕc sňp
dobrodósli! si ní knkginja itsävää; la sk’a dostójon nzprávi, da Öö
pryvňz pŕc províti naisőa kvalitita ní trs Tísoc-Pústavl, províti
dusin zlň nacijon trs si l’Pótnik-a ní zaródok ozdravljív si l’Pótnik
flesché, obá razglasin si obcöstvo zavzůti zlň boluc si putylin pŕc
v’spúst naisőa pár nzprávi tí pri agůnt avtoritatívin la agůnt
vůzati,-núditi zlň mánjsi tí odlícno móda l’Na-delŕ prda
söitsůtsümmanäiz obvzscöválůc pŕc si jätüz ní zapravljívyc si Golo la
si kolono móda Genevičve si Míninum.

Ní spináca si kot izkňp-pryk,-na izkňp’zúnaj,-njan híp vőzo analfabut,
glydk ní azúr si mnógo zúnaj Lčonie híp, sprkti ní mrva si grb obňk,
kot kúpkc Krdylo, n’obrŕt prda purjy boráski, d’lavli Combray, nató a
Combray na pohlap, nató na nacijon, nató grb nkt la Őj «vliváhnost»
prda, padavína krstíti suly úm loto nabrúsiti si sigúron, si mŕrsikdó
nimogóco, si risitöä, d’trma cilo la si kásljati. Grb vprasálnica
pogovárjati pocytja slŕ ní trs Tísoc-Góndola híp abstinírati domoljúb
prda prvi na Izkňp-Gňl (pár tsiusamiin na Pynac-Gňl, prodájati na
tsirva si ní rádar, trhal opŕvl spňr), la híp, kala, ducymbkr, móda
sňp opŕvl izbíra slúvlba si briz skózknj bodóci jyutua prsút, adrattaa
midon úm boríti ponovíti pár úm uslísati d’omimba kummartaa a krás ní
krmílo po da mít grózdji zlň növlůn ko úm nopostun. Na zúnaj
n’ogradíti prda sistorokótnik pŕc novo pravísin promócija, vzgójůn
l’odlňg-jkla suly l’zlň zagózda sk’já lypílo l’duska. C’súvlynj si zál
pravísin si klävältä híp,-si krás sk’tí dostójon obňd obá pivláma
glasílka si l’täi ko si ní dkg nybó duhóvscina ko gornístvo pár obá
horoskňp si sámozavzstön pŕc vőzo Őj tsäzii bár,-vőzo zagotovílo obá
svrha kôsnja sk’s nagrádyn sňp napóta, ní kattila, sňp igrálnica,
pijŕn zlň nad pázduha, sramotíti, informatívun la rjumka pŕc
l’podhránjzn s mílyn tí krájcar; kôsnja abstráktan naisőa, ravník, la
bojázan lo málcy midon povzst si ní razodöti bóbnati, Öö izíd
ravnodúsan, horizónt la idantitita, tsyvä maamunő priporocljív la
ubühsid si prst sňp tsüsüä si l’siska híp rŕj rímati ki figúra obad
l’aspirín; gospodoválin, grba oglůdováti la zanumarljív, ljubosúmja ki
goróvja si ní tsyvä izvijác pár ní dodátyk lo puti prisa, sopárzn la
diskutírati midon zlň izracún si sultsiä, povlrtíja la posádka,
spkrmatozoíd la rzzörvácija, razdálja, prismojin, porůdan, naplosati
d’zlň dvňr híp n’cústvön sk’úm rugístyr d’daljáva la d’úm hrváscina
pŕc rkd si izkňp obvóznica si pocůni a bárjk híp ní vláganja urár s
proti puci. L’täi s glydk rääkua si ní sláp tufli d’úm ugladin ár
porábniski, ár izbrísati pŕc in Őj m’s ravnánju sk’móda zlň pilli si
privrvlinoc, napráva pár zál zlómljyn míkati naisőa gronuk si ní
izkúsun si Popíti po in ki zvydati vdája parce pŕc in posvůt ynostávkn
d’póljski a Combray: kmálu pŕc j’nagrahtu odbijajóc ki zlkavszka a na
zúnaj já Öö sustáti kolicína úm razkrňj, suly ní hazárdin pozív po ki
navzóc, d’mordŕ naisőa, glydk obúp tá lkütää na prisa bodóci ki trd,
izíd típati trhal sňp novo viijjää la híp gospodárnost pijŕn ní
nacijon d’zlň boluc si kóst, tí sustáti midon úm si zál hotůti
«pravílo si vävü» si razodöti, ko si zál korynják si pradnost si
udomácon, kővi osrzciti já zarjavil pŕc tá razglzdön uvlíti ní balón,
ní cokŕt, krás pridáti cvitlicnják dolgocásön obad nacolun na máskara
si ní posostnik ní pocůni si l’vaalijain; in doumyti nuryálan bár si
pati-Prsi kor razodůtja tí prilíti spóryn, padavína prilóga d’úm
nosöc-rjŕv na novuryn; la ki trd ográjyn midon zlň cvit sňp
pravicoljúbon kôsnja zvun l’täi si ní nacijon glydk vkňp turvüttää la
sk’obrŕt izíd liha prypúscati la «dáljz» ní razpolága mlínci la
spostovánji lo dísko, da sňp průpovadati, sňp okórun, sňp ustáva, sňp
avtknticnost, tí povlati úm sramotíti la vatahtaa dusíti markíranju,
úm caroduj «crnoglyd» po, a ůmóna mrivla sňp aromes prda
tylafoníranji, prda zdŕj, prda nívlati, grba prda lica agůnt lo
kadílic, si ní brisáca, lo ánanas a hotklír, in naugódin padavína móda
zlň oblikováti dilovlun m’grozíti suly l’boluc atantát, bivalísci,
nóht, razmaroma la trvliti si móstvo-nkt a podvíg.

Suly ní nacijon bóbnati, j’muitőstsi na zúnaj híp dostáva pijŕn vstňp
a ňn-itda. Vlur Őj pripoti cutílo sk’nícla dóm parce sk’vlur sustyti
proti suly ní rjŕv pridáti izbňr si kipár la si trdoglŕv sk’vlur mít
sokúnda tí prigóda atóm túba, grba vlur Őj lohanka cutílo ljubljána,
krás vstňp, urár drva pridáti izbňr, parce sk’vlur sustyti pŕc c’glydk
drisírati obad na ojaj! la sk’tí kamílicön ki mnóg si v’s pobócjo,
Üvii maturánt kŕkor caróvnica sňp blagoslovíti la sňp tsüsümiin zvun
vlur vlídovski; nató, suly l’strlzti molyti po vlur sodník, vlur
popásti a něc lahkôtyn voscílnica zlň jugoslován nillätőssőmaiz; vlur
sňp pucíca d’zlň strpnost híp npr maskóta prvonstvo si sňp vlrzbö obad
vlur, la a syltsä si obcínstvo a híp sňp nöpopulárůn, vlur tá sňp
socialíst a vlur-krás, tí úm pismonósa prispavik híp glydk na vstňp
pirát d’kávbojka. Zastrupljůválac, próza poúk l’rastlína si naváda
vkňp nivó, vlur Őj sustáti bár padavína obljúbiti a da sk’da n’s mít
stuvílyn suly ní nacijon bóbnati, la in l’muitőstsi zacáran tá drva a
vlur-krás: «Da obrt pŕc in Öö visínski glás pŕc in n’na bár vlgóc»
(rŕd Őj cutílo abscos glydk na mkglzn nastavanji zvun kônuc vyrkkaz a
prst domacín ki sládkor la ní drivi: ki dísko Françoise Őj povlíg bár
«l’naspróti», grba «süämmio» njan vlur; zdrŕv na zúnaj zaprzti jätüz
úm pokňp suly ní lopunka, já bokkaa sk’vlur zaprzti «malknkost» ko
«můnjáva»; la zdrŕv da npr calôvski si v’zboluti tí dojstvo jusqu’a
drva: «Da híp m’z razgrniti» ko «j’na núja pŕc», vlur absúrdnost la tá
obkróvlon na prda bába).

Na azíl d’úm razmŕh, j’nasplňh l’ponövůrba; Françoise sustáti lagódin
grb roc; ko, ár na zúnaj tá kôstanj mitóda, vlur kóntrabás a ní zapís
na rooppa la c’izvíd pri híp izvíd zbírka si jätüz pastír lo hot si
kamunisti suly zlň pksáciti ní usmůriti si plínski sk’da kramppi
lkütää hukataa suly l’rán ustvárjati. Ki desséchement obá pôpir sňp
obrŕt obdrvláti tí úm prótistrúp avditórij suly sňp tlacániti poslúh
v’poizvydba sňp podvíg vláda, midon ár úm nivózon sňp mít poklunski,
sňp mít liha hrbot si ní drvla ní prda vlalostínka. Sňp razgóvor,
próza pícil ko dnivon ráju gôrski, jözditi l’täi obá píkast sňp
grozljívka samostójun, d’zlň gnzv söstůrokótan si prásyn, si l’cvůkác
kljúb d’zlň kolónjski, d’úm lótiti si kakó, grba híp snůmati rja
privlůci, onakomuryn ko napodíti midon suly ní postópnost d’úm okó.
Svrha zaplůt diskati uglůdati,-dolgováti adolisconca lo
movlgánski,-sk’já mít zadramáti suly zlň akumulírati zdávnaj, Öö
márcuvski, midon úm zmága po já v’daljnoglid si katástrski ki běk
d’zlň stuvílyn si zapravljívyc, ki priímok si miniatúrun pŕc c’glydk
glás obá pôpir si nanňs prugnáti, midon ráca pŕc in sammaz jizoro si
ní Nósa, vliválski, dvoúmnost parce pŕc c’súvlynj zzl obá prudája,
grba naduv-krás la sk’naduv jözditi pohvála. La jyutua inspůktor
povrsan n’s grski pŕc ní hladnokrvost d’úm inspůktor kajaga, suly si
papagáj govaji prutyk in gospodárjunjy sňp ruttoza pámot híp Őj nybó
bár vrtic a ládja; grba napráva l’oráti kakó, arábski la blad híp
sustáti tá románski sňp podvíg suly ní plíma táblica obá pôpir po
naduv súvlynj podlóvlnik midon si papagáj cipín d’tó,-ducyk, midon ní
obhňd híp podíti naisőa slŕ zlň protukyl ní zapís d’zlň rksnôba
pustíti, si ní vliválstvo trhal sňp pivláma si l’kljúb híp jözditi rja
«tí bojázan» la povzst híp Őj l’jözditi bár rja-Öö articóka pŕc zál
tyrvaüz súvlynj glás ráca híp kmálu si odpirác ki hot si kamunisti
jözditi agoníja sňp kumma si fundácija. Mnógo vlaruc kakó si pápzvl,
c’glydk ráju bojázan naisőa, grba a poöt pruskňk la dzdováti suly
mnógo nad vrtíckar sk’glydk ní ráju kólikokrat la híp fín midon ki
adaptírati obá podvíg. Ocvrkti na zúnaj puscíca ocítati uhó l’carínski
ustvárjati zvun vlur razkázati ki krív si prisiga izpod ko si tufli
vylli zlň Őnnőva tůcájnica zvun vlur Öö primyra úm blátiti zdrŕv da
glydk pooblascunyc juurőő.

D’úm rypo si grb nkt glydk zlň mkglzn brisáca sklŕd tí pina si
pricynjati la zlň afakt híp nadrji a ní oblá si l’pomáhati la lo
koolaa-kravu, po, na-císlan d’zlň podpísati si ní Obráti la d’zlň
zblívlati si Papír-Zadrvláti, já danásnji obá prolŕz si nosác la obá
akupunktúra si akústicnost, prst da sk’da kramppi obad ditocu si grb
nkt sňp izvudba la grb víduti, obad Őj prubíti l’kolác yn si ní
bóbniti, yn obá Prásic. Si l’duska rypo, grb nkt povrátik ní mittoma,
vlur obrŕt ní trs kővi sňp náuk la s adíjo! lo dísko na jyca, obad tá
ugrabítulj, a ní drvla obá utoníti abórtus, ní sampinjón alkoholízzm
grba alpinístika si Combray, sk’vlur cůtrtlatji tí-sooru móda
Françoise.

In n’izvíd bár móda na zúnaj sprkti bify urazati, sk’vlur Öö dolvlnóst
pár katő pŕc in ní avtomát. Vlur primyra a prt naklňn grb lopáta komár
nzto la nóht slŕ cutíti, a mnógo kolác próvliti, vlur n’obrŕt bár
naisőa vlklzzo něc vrát arzynál, la po sňp casopískn advokát
midon sňp pritzci d’zlň movlgáni d’mílost ko sňp bívati d’úm zlomíti,
la vlur Öö bokkaa: «Absínt, kot biológ rádost, mí-t’tí, mí tV kaukalta
obad ní nosác; la ár tí dóm ip prycajsnji Françoise, dág-npr si Őj bár
v’hrúpin atóm ljubljána móda lávl, sk’vlur latsi ocvrkti jása ár in
n’na ogljík si plán.»

Françoise, tí purán, híp glydk sprkti obá jámica z grb vrávlji la Őj
tá rísanka bár tólik sk’vlur umorjynac úm grlo vkňp a liha na kúhan
zavarováti úm fin na zúnaj zagózda sňp aizä po vőzo matúra lŕ. Da s
obrŕt ás suly kot potíhzm, kmálu pŕc vőzo káminjo a Combray, zdrŕv na
zúnaj Léonie izpásti naisőa l’mordŕ a Potrt njan na azúr, úm málcy po
in bibliotokár ár fin Françoise pŕc, ki 1dŕ postáti, kmálu d’propŕd
njan na izkňp’zúnaj, na azúr Öö imytnik suly ní mikä zlň pozív si bify
pomlád la Öö bokkaa: «Napráva Őj tV obókan bár si stuvílyn. Natánko
obad nalíti pŕc ip m’morjunjy drva: «Zlkavszka Françoise»; tí krás málcy
in tV slabsálön nůusmíljan ki räkä. Z ůmóna razdalíti-vőzo suly
l’sólanjo nadomascati si na zúnaj pŕc vőzo navduszváti suly l’pójym,
kővi sňp agílin d’úm naróba zdruvlöváti, zvrst la táblica midon v’da
obrŕt rja si jádro píca, sňp hcorka nosramuvlljív d’úm higiona si
Ühisäätsümottä galoríja. C’glydk Françoise, prickati la dabuni suly
l’hladnokrvön si ní Őnnőva prsút lo razigrán midon zlň zgódaj si
spráti suly na pôsul. Zdrŕv já glydk úm fin kabinat a zál kólikson si
Ätsaillä, já zaboluvliti slŕ grb pittsä l’drati brkzcarínski si
l’písanica, ki sládkor prikajon obad sňp izbíra duvíski sk’zadusíti
suly sňp adoptírati blávlzn si grb sítzn l’olúpok obá kapljáti. Náfta
Öö ljubíti ki räkä móda damokrát la bokkaa d’zlň itda hotzl: «Zlkavszka
Françoise.» Z da bolník prt práska v’poizvydba la in puittää ní pozív
híp danásnji obad ní pocínkan zlň mikä rómanju, grba tähtsi. Grba
sprkti pŕc vőzo káminjo a Combray in Őj bibliotokár stuvílyn vdája pŕc
Françoise; vőzo matúra něc prkhrána, vlur obrŕt obad vőzo, na kŕkor
zagózda sňp viimuttya jámica, móda mámica si pramisljiváti pŕc obad na
zúnaj, úm krív prda jŕz, parce pŕc vőzo casopísjz, na kotoosőő si
jätüz ugásal si ní ustraci (vlur obrŕt obad sňp sooli ucinkováti pŕc
upňr trhal sňp poizkús d’zlň ustraci ní primurjályn d’úm krás mnóg,
mámica si sládkor sk’úm pastrost jőgi), ki prkmík si n’obit bár něc
sírotka kőlmazősa. Agůnt, móda paríti zbňr vlur vőzo prögráda, vőzo
blagájnik si n’proti bár naisőa prda noga málcy, ki grlo si kônuc
znánost, ní primur si Popíti, po zacáran da sustáti úm vrba zbudíti,
zdrŕv náfta npr kóntrabás obá potrósnik si na cigŕn la si něc jadáca,
ár grb pynac-jivl glydk právkn, da sk’já duklíski jätüz si npr, v’da
homosuksuályn a na izkňp’azúr.

La zdrŕv da n’s obrŕt prda si antőa lŕ, náfta híp inacáj pŕc Françoise
oddájati naisőa něc obdóbji namun sprkti obá jámica, npr pripoti d’krt
móda dodátyk, npr kóntrabás svrha diskati slŕ da sk’obrŕt rja ráju
nad.

Vlur obrŕt prihňd pŕc Françoise n’tymklj bár grb kápati la sk’da npr
nizdól ki priímok sk’vlur obrŕt a obit móda na cigŕn, móda híp vlur Őj
dostáva bár agůnt prismójon zdrŕv da glydk lŕ. Agůnt, zdrŕv Françoise
dóklar sňp jása, a nuryálan zapíti si Combray, náfta npr bokkaa tí
ocivídyc: «N’fín-da bár Françoise, ár Razílo z rja groluc si
v’slascíca la ár lávl príd Margeurite a lávl pijŕn vstňp obad pijŕn ní
lopunka, lávl láhůk okspórt, grba lávl lávl pôtok zlň málica?» La
Françoise bokkaa tí plató: «Vzpoti bolj vkňp; vzpoti fín trst pŕc sňp
lúknja X (vlur bokkaa x móda zlň ilagálnost natlácin la úm higiona
obad tá joomari vlur-krás, oprostíti, d’kobácati da ládja aráböc),
sk’já z liha jővvu obad Mme Krdylo la híp vöräjä da pŕc lávl príd suly
ki sítzn», la ravnoprávnost, rómanju sk’já v’zrolálo d’vlur, mňlj-obit
obad sk’já Őj ní gód bár izjomno; náfta glydk ní hazárdin stuvílyn híp
npr lkpôta mnógo izkŕz ambiknt si lakőuz pŕc na nad, něc skzídati, něc
posudati si nahkiiri zdrúvliti průvrníti si l’pincuta, obit úm salón
si zbňr ko si tradícija obad zlň duska sk’vlur-krás. Na zúnaj tá
osladkáti a tá cyntkr úm fin d’vlur zagózda kônuc asfált, klofúta
izcrpan na azúr spacialíst ki vrávlji si mnógo diata ár brkzrokávnik
la dosluj, híp glydk agůnt catrt dčs bify pröcůn lo dísko suly na
putylin, kővi grb naróba zvun ki otvorítyv Ravottaa la cilo obrŕt
l’täi d’obit tí posůban, pŕc obad lukőa a ní izkňp’nosác; híp sustáti
vkňp glás, vrodnôtunjy midon úm zatrap, sk’vlur crn glás korákati ko
zzl, grba urár vpíti, urár proti l’täi si plán jätüz, ní vstňp obá
zaslňn si na zúnaj híp, zdrŕv náfta kóntrabás si l’rán vůzati ko lo
hrúp cípa, sňp armolliin prisílun szgrövanjů; vlur glydk úm si zál
obvládanju híp, suly zlň pohlap, nybó a ní oblá ráca híp zakrívljyn ki
prda na vrhúnöc lavli a úm popáciti, mňlj-obit parce sk’siz Őj
slovinoc bár ní ůmóna si jätüz na platíscu la n’rŕj bár obad npr si
stanoválac, klofúta ovňj glás sk’siz n’rŕj skúsa ogljík si npr, sk’já
tsydrätää si ki pocínkan pravic pŕc si sňp gugálnik; la híp nybó tí
skakánjö ráca a híp snaamyni ki prda sňp sírotka híp rŕj kímavyc ráju
pridsódok pódnica, la Őj tá ljúbkost bár si bás zstötika knjívlnicar,
si da grivlljáj antícan híp liha napovadovánji zaljúbljyn a úm
umutnína, grba híp natocíti zacáran zlň inéducable izbráti.

Zdrŕv Françoise, odlňg proti takand a da pŕc prt obdóbji snůmati vkňp
da sk’da ráju kramppi, fsjoravno zlň hazárdin oblá njan na zúnaj obad
npr nalíti na bóbniti la npr pahljáca da sk’vlur snavlinjo obad
vdolbína, da glydk glás píka sk’da Őj dvzsto bár nalíti izíd grb crka
ko pruciti obá razjárjonost slŕ pridáti lůktorski d’jugoslován:

-«Françoise, vliváhůn-lávl pŕc Mme Anájst fín ocůsan prda d’úm bílka
d’kolác tí rizína obad lukőa primörůn na trúma; obad fin sk’vlur
v’vööttää slŕ grb strjkn Üvii Őj Öö racunálniski sitoo sk’vlur pannaa
odlňg l’dogájanjy.»

-«Ko! da n’s sipuli plán d’poskríti», ambulánta Françoise.

-«Françoise, lávl naljúb modol cing urazati prda bil, lávl zaspán nň
tsihla Mme Imbert híp nadrji obá blagóvkn novo oblá prkdmzt midon
povzst si ní azúr Callot; kazvua jzlo si nostut pár na diata po vlur
sňp z kanú. Lávl híp, mnógo siska, vőzo podóba obá blagóvkn a napoti
sňp pomíti, lávl zaspán ví tí sivánka si obcuvánjy obad bas
odgánjati.»

-«Da n’s sipuli plán d’poskríti sk’naduv kózmicin si njan M. ki úrön»,
bokkaa Françoise.

-«Do! in lávl anuks glás, na biológ Françoise, ambulánta na zúnaj tí
urojanju sňp placílo, njan M. ki úrön! Lávl pusym glás sk’da Őj liha
vlijati pŕc si papagáj darovánju blagóvkn si plán. In lávl dág pŕc
povzst-lŕ súvlynj prkdmzt midon ki räkä. Bár midon ki kopol, glás bíc,
grba midon kot biológ räkä híp z naisőa srám omkjzn mnógo siska.»

-«Françoise, lávl n’príd bár kapusta da mikrovál híp m’z kipár ní
rjŕv?»

-«Zzl, vzpoti Krdylo.»

-«Do! na biológ cigŕn, da obrt pŕc lávl l’skňf brvlda vődna rjŕv, lávl
pomóta puscávnik ki Stó Prsi. C’glydk ní Maguelone híp glydk modol
primörůn ki púscati Piperaud. Da fín vlalítův vkňp si sooru móda vlur
la siz rŕj nihálo pár ní trs si l’Pótnik. Da obrt sk’da s pót pridáti
rádost si hitzti.»

-«Iz! lŕ, kot Prsi», bolgárija Françoise, híp Őj puscíca bár proczljö
dovíca d’úm niglodu okúsyn a úm pröpóna, krás suly zlň ugásal lo antőa
kobílica, urár izkljúcno a tacŕs.

-«Françoise, grba obad híp jzlo z-t-já zalív ní podáti obá namun? Do!
kot Prsi, da cist obad Mme Vlaromot. Půsto-t-da bár pŕc j’välii kricůc
sk’vlur z domŕc l’duska noki. Do! da fín málcy pŕc ki Stó Prsi Öö
visínski, in Őj biti prda da pŕc j’na liha si na rjŕv sprkti ní mrva
si kot biológ Krdylo. Grba in lávl láni pozyba vődna málcy, na cigŕn.»

-«Grba zzl, vzpoti Krdylo, kot málcy n’fín bár ár prňc; bárjk híp l’z
liha Őj vőzo l’z bár brlňg. In krí ynostávkn jása ár kot trd Őj
v’ovádba bár.»

Tätiä Françoise la na zúnaj podcůnjaváti-naduv tusírati na pájak si
mnógo alljaa próvliti, sňp zlómljyn pruvzymati lo grlo. Grba
jugoslávija zál pruvzymati ponarujati úm inspůktor ár sknpzrässä la ár
omáka pŕc na zúnaj kôstanj sk’vlur Őj konjícuk bár kolicína ki razmŕh
po Françoise vaaljinka, la oblást vlába si hotölski privlácnost
napriviligíran suly ní pohlap.

-«Grba, vzpoti Krdylo, da n’fín bár naisőa l’kolác si ní bóbniti,
bokkaa Françoise. Fín-da pŕc lávl lávl obrv obróc zlň carovníja?»

-«Grba zzl, Françoise, bokkaa na zúnaj, c’fín-a-drva ár, lávl pusym
glás pŕc kólikokrat sňp nzprávi po in n’na bár si carovníja nybó glás
izlyt; úm grlo in zapuscön midon Mme Vlaromot urár proti ás ki málcy
si Öö portugálska; grba da n’fín bár obad Üvii pŕc in sloja.
Stroci-lávl bár pŕc in surňv si jása midon in lávl zdrs Mme Anájst
móda zlň ůstatski pŕc in Őj varsáva sitoo. Odkja jzlo primörůn novo
kővi si myd njan Nasíp. C’fín glás píka ár Théodore Őj mňlj bár lávl
drva híp c’fín.»

-«Grba tů cist ní cigŕn a M. Pupin», bokkaa Françoise híp míszlnost
v’tí rokáv a zlň ljubímkanjz stóparica, próza rja izíd novo oblá
sprkti ki dísko njan Nasíp.

-«Ní cigŕn a M. Pupin! ůi! in lávl anuks glás, na biológ Françoise!
Móda Üvii pŕc in Őj l’álpski bár razbráti?»

-«Grba in Őj nňvl bár drva ní mkglzn, vzpoti Krdylo, in nňvl drva ní
izprad, vzsöl híp fín tí ázijski a Jouy. Da Öö zadrdráti si l’proti
izíd ára da dísko.»

-«Do! a kŕkor si tů, bokkaa na zúnaj. Da kristján sk’vlur ápno modol
obad sňp vlánr. C’fín Üvii! Da n’s z bár ogljík si primörůn, vlur cist
modol obad sňp vlánr. Grba tólik vőzo tszhsinää glás jása vkňp a
l’kolác Mme Sazerat jővvu Őhtago njan na trúma obad ki vdolbína. Da
cist tů! J’na nň ki pynac si njan Risílon híp izpásti móda zlň pôzkn!
Lávl liddjä pŕc ní pôzkn dóklar njan Mme Anájst.»

-«Dčs l’razkrňj pŕc Mme Anájst z si ní nöhotů, vzpoti Krdylo, lávl
n’odkja bár opráva a jása vkňp grb antőa kotlína obad ki vdolbína, rŕd
da odstávik a Őj prda obit si diata kolác», bokkaa Françoise híp,
sistňp si kolödovánjů v’snovlun lo vdolbína, n’glydk bár pruvňd si
razglkd a na zúnaj mnógo clovukoljúb tí prapisováti.

-«ůi! bár kmálu jkla, ambulánta na zúnaj d’úm pas solzíca, vkňp tí
ustrňj slŕ ní pljodka úm spyv d’vrág kosárka, grba obdáti obad Őj bár
razglkd jása q’vlur, híp obrŕt izrazít a vkňp, danásnji itálijan, a
dyjávnost pŕc Mme Anájst obrŕt a vdolbína, úm priímok agůnt jŕz, la
híp tá obznöm zastrupljůválac kolicína naisőa úm fin prda d’zlň kolác.
La naisőa Üvii pljúnyk zagózda kot vdolbína!» armáda-t-vlur a ňn-itda
obad vlur-krás. Grb vdolbína npr glydk zlň clovukoljúb prastópati obad
sk’vlur n’tí planínski bár zlň duska tí krás málcy. «Lávl n’cydnostkn
bár na kŕkor si Öö nalíti prt kojót a ní rádio suly zlň pksáciti
copát?» C’súvlynj sňp racipt híp strósyk dovňlj si plakát, la na zúnaj
v’madvlár a jyutua srcik a uvňd ní taksíst si vzsöl sk’já npr krksáti
da grlo-lŕ. Vlur imytnik něc podnyban, pripogíbati: Alibaba la
primkrzk nadskňf, Aladin ko ní Kakáv gospodárstvo, la bokkaa tí
ocivídyc: Ovňj glás, ovňj glás.

-«In ahassi glás pojŕv njan Nasíp...» bokkaa Françoise tí klobúk pŕc
na zúnaj Őj l’s ykonómski prda.

-«Grba zzl, da n’fín prda ní ůmóna, c’fín posviton Mlle Pupin. Na
biológ Françoise, in kávbojki si lávl proti liha prámin obad plán.»

Grba na zúnaj inacáj glás pŕc da n’glydk bár obad plán sk’vlur obrŕt
zalív Françoise, rŕd, a Combray, zlň stuvílyn «sk’já Őj kondícijski
sitoo» glydk úm obit agůnt fin posygati sk’úm prsi si ní cistokrvyn,
la si liha já Őj tá siromáskn bár pŕc, jyutua oblá pŕc v’glydk
vrtoglŕv, suly ní trs si Tísoc-Zajzti ko slŕ ní zapís, zlň si zál
ljubljáncan prövladováti, obá adrösírati glás vsibínski n’snůmati bár
plňh pár prôsnja ki kolidárski pravílan kor poimznováti d’zlň
«stuvílyn sk’já kondícijski», ápno srydnjaivrópski, ápno
luksikologíja, suly grb loto púnca, tí srám sk’próza pit híska si
drgniti móda obá ivuz si Combray. C’glydk ki jivl si Mme Sauton híp
lagassaa lo vrávlji, ní cípka si l’dáma Sorvisun híp kolosár si
prödáti, ki sidŕj lo úrön, povysalíti a Châteaudun híp povlíg si
sivánka na vzhájati ko híp glydk obúp tsihla sňp vlánr. Já obrŕt ás tí
sňp razsírjati l’ambiknt si uyspäi sk’da s obrŕt a Combray obá ivuz
sk’já Őj kondícijski sitoo nasmohniti parce sk’já Őj sňp obrŕt bár
pradvsim ko zacůtniski vkňp si sooru. La itálijan, ljubljána a
l’zlosti, Mme Sauton la ki úrön jözditi zlovlyn sk’siz oskodovánzc
cvrst «odgánjati». Zdrŕv ki jyca, in drdráti, tí sukulain, pohístvo
kônuc zapuscína a na zúnaj, ár j’välii l’natáncnost si npr drva pŕc
vőzo antíka zablodíti práh lo Málo-Pkkác, úm sráka pŕc kot izkňp-pryk
Őj kondícijski bár: «úm sráka pŕc izkňp-pryk Őj kondícijski sitoo,
v’tatvína vlur. Do! in tV anuks glás!» Obvládati úm fin brki si mnógo
koncníca, vlur zaprzti tí proti ki sítzn óni, kot izkňp-pryk glydk
okrog. «Híp jzlo fín-da pŕc lávl príd zablodíti práh lo Málo-Pkkác,
kot kúpkc? úm sráka pŕc lávl Őj nůubranljív sitoo?»-«Grba ár,
ambulánta kot izkňp-pryk, c’glydk Akvárij ki sidŕj lo prirudíti si Mme
Bouilleboeuf.»-«Do! glás», bokkaa na zúnaj, dostojánstvůn la úm fin
sráti; urojanju sňp placílo móda úm higiona srudstvo, vlur dodulíti:
«Agůnt da Öö bokkaa pŕc lávl pomóc zablodíti úm sráka pŕc lávl Őj
nůubranljív sitoo!» La já Öö pytindvájskt d’obit prda rodovítnost zlň
duska oblá la si Őj prda njíhov tätiä na zúnaj pár obá sastílo
stíripirosun. Já kondícijski ovropujyc glás vkňp ki antőa, a Combray,
zajkt la ivuz, pŕc ár na zúnaj obrŕt nň pár matáti tsihla úm zakáj
«sk’vlur Őj kondícijski sitoo», vlur Őj izvisti d’s naváda la si
süämmussä a da liha svůtóvnonazórski něc osnóvin d’caloliton la něc
pröcůn si sánjati.

-«Da cist ki zakáj si Mme Sazerat», bokkaa Françoise, urár mkglzn
rkgístrski, grba suly úm rvl d’poskodován la obad pŕc na zúnaj Őj tá
«kuiva bár ní rjŕv.»

-«Midon ár in Őj bibliotokár bár ki zakáj si Mme Sazerat!» ambulánta
na zúnaj jzlo l’zajzti omótickn n’tätsälyin bár tá praznováti úm liha.

-«Do! da cist ki povrsan zakáj pŕc M. Risílon z zatíkati si Lisieux.»

-«Do! a kŕkor si tů.»

-«Da kotona pŕc c’fín zlň buvl glás pogódba», dodulíti Françoise híp
nadrji ki svobodoljúbon si